Zobrazeny zprávy 281 až 291 z celkem 291 zpráv
Předchozí
Možná už nebudu nikdy hrát na kytaru, připustil po dalšà nehodě Bono Vox (2. ledna 2015 13:17)
Frontman rockovĂ© skupiny U2 Bono Vox pĹ™i listopadovĂ© nehodÄ› na jĂzdnĂm kole v New Yorku utrpÄ›l šestinásobnou zlomeninu ruky a zlomeninu oÄŤnice a klĂÄŤnĂ kosti. LĂ©kaĹ™i mu museli voperovat loketnĂ náhradu z titanu a zpÄ›vák se dosud nemĹŻĹľe hĂ˝bat. Na internetovĂ˝ch stránkách skupiny pĹ™ipustil, Ĺľe moĹľná nebude uĹľ nikdy hrát na kytaru.
RECENZE: Komedie bez vtipu je vždycky trapná (2. ledna 2015 12:43)
TvĹŻrce divadelnĂho politickĂ©ho kabaretu BlonÄŹatá bestie Tomáš Svoboda vstoupil do kinematografie jako scenárista a reĹľisĂ©r filmu HodinovĂ˝ manĹľel, kterĂ˝ je od Vánoc v kinech.
Vedle Atomia vyroste svět z umělé hmoty (2. ledna 2015 10:29)
BelgickĂ˝ Brusel bude mĂt dalšà návštÄ›vnickĂ˝ magnet. Na prvnĂ pohled nejspĂš ne tak fotogenickĂ˝ jako Atomium, ovšem v Ăştrobách ukrĂ˝vajĂcĂ neotĹ™elĂ© poklady. Nejsou ze zlata a drahĂ˝ch kamenĹŻ, ale z umÄ›lĂ© hmoty, tedy materiálu, kterĂ˝ do designu vnesl neokoukanou estetiku, zářivĂ© barvy a hlavnÄ› masovost.
Skupina Traband: V pĂsnĂch kontrastuje kĹ™ik s vyznánĂm (2. ledna 2015 09:23)
Skupina Traband se na zdaĹ™ilĂ©m albu Vlnobeat rozehrála do ostĹ™ejšĂ, pĹ™ĂmoÄŤaĹ™ejšà podoby. RockovĂ˝ zvuk se potkává s jeĹľatĂ˝mi tĂ©maty konzumu, vnucovánà „vĂ˝hodnĂ˝ch“ pĹŻjÄŤek, malĂ© ÄŤeskĂ© naštvanosti ÄŤi ztráty hlasu, o kterĂ˝ jsme pĹ™išli, kdyĹľ jsme ho pohĹ™bili do volebnĂ urny. ZároveĹ? však autor pĂsnĂ Jarda Svoboda vyvaĹľuje neveselĂ© verše sugestivnĂ pĹ™ipomĂnkou, Ĺľe vnitĹ™nĂ svobodu a radost si nikdo nemusĂ nechat vzĂt.
Před 95 lety se narodil sci-fi spisovatel Isaac Asimov (2. ledna 2015 09:23)
NebĂ˝vale plodnĂ˝m autorem (vydal na 400 knih), kterĂ˝ zavedenĂm zákonĹŻ robotiky zmÄ›nil nejen literaturu sci-fi, ale zapsal se i do teorie kybernetiky, byl Isaac Asimov. Narodil se 2. ledna 1920 ve vesnici PetroviÄŤi ve SmolenskĂ© oblasti.
Románská renesance položila základy modernà Evropě (2. ledna 2015 08:49)
„V kaĹľdĂ©m okamĹľiku mĂ©ho Ĺľivota jsem se vĂce bála, abych neurazila tebe neĹľli Boha. SnaĹľila jsem se, abych se vĂce lĂbila tobÄ› neĹľli jemu. TvĹŻj rozkaz mne pĹ™imÄ›l k tomu, abych pĹ™ijala roucho Ĺ™eholnice, nikoli láska k Bohu.“ Toto vyznánĂ napsala v prvnĂ polovinÄ› 12. stoletĂ jeptiška Heloisa v dopise svĂ©mu bĂ˝valĂ©mu milenci teologovi a filozofovi Petru AbĂ©lardovi.
RECENZE: Jiřà Nepasický bez hranic (2. ledna 2015 07:44)
VĂ˝stava, která je k vidÄ›nĂ v libereckĂ© OblastnĂ galerii, pĹ™edstavuje dĂlo malĂĹ™e JiĹ™Ăho NepasickĂ©ho (80) z nÄ›kolika ĂşhlĹŻ. Expozice vznikla k ĹľivotnĂmu jubileu tvĹŻrce, a proto ji lze chápat i jako bilanci.
RECENZE: František BĂlek procházĂ pĹ™ĂzraÄŤnĂ˝m bezÄŤasĂm (1. ledna 2015 15:47)
Práce symbolistickĂ©ho mystika, malĂĹ™e, grafika a sochaĹ™e Františka BĂlka (1872-1941) vystavuje aĹľ do Ăşnora liberecká galerie. Expozice vznikla takĂ© dĂky tomu, Ĺľe jĂ nÄ›která dĂla zapĹŻjÄŤila Galerie vĂ˝tvarnĂ©ho umÄ›nĂ v OstravÄ›.
Vedle Atomia bude svět z umělé hmoty (1. ledna 2015 12:28)
BelgickĂ˝ Brusel bude mĂt dalšà návštÄ›vnickĂ˝ magnet. Na prvnĂ pohled nejspĂš ne tak fotogenickĂ˝ jako Atomium, ovšem v Ăştrobách ukrĂ˝vajĂcĂ neotĹ™elĂ© poklady. Nejsou ze zlata a drahĂ˝ch kamenĹŻ, ale z umÄ›lĂ© hmoty, tedy materiálu, kterĂ˝ do designu vnesl neokoukanou estetiku, zářivĂ© barvy a hlavnÄ› masovost.
Pečený sněhulák: Svět je tragikomedie jako náš seriál (1. ledna 2015 10:49)
KaĹľdĂ© pondÄ›lĂ mohli diváci ÄŚeskĂ© televize sledovat seriál absurdnĂch skeÄŤĹŻ PeÄŤenĂ˝ snÄ›hulák, kterĂ˝ na obrazovky pĹ™inesl alternativnĂ humor - seriál má spoustu pĹ™ĂznivcĹŻ, ale i Ĺ™adu odpĹŻrcĹŻ, kteřà ho povaĹľujĂ za nehodnĂ˝ veĹ™ejnoprávnĂho vysĂlánĂ. PĹ™inášĂme rozhovor s producentem a jednĂm ze scĂ©náristĹŻ VladimĂrem SkĂłrkou a s hercem Josefem KaluĹľou, kterĂ˝ je spolu se svĂ˝m kolegou z KomornĂ scĂ©ny ArĂ©na Albertem ÄŚubou jednĂm z pĹ™edstavitelĹŻ hlavnĂch rolĂ.
RECENZE: Útlé svědectvà o holocaustu Evy Herrmannové (1. ledna 2015 08:38)
V ÄŤervenci letošnĂho roku oslavila 85. narozeniny muzikoloĹľka, opernĂ teoretiÄŤka a kritiÄŤka a v letech 1990- 95 šéfka opery praĹľskĂ©ho NárodnĂho divadla Eva Herrmannová. Rodina jĂ k tĂ©to pĹ™ĂleĹľitosti vydala knĂĹľku vzpomĂnek.