Co říkáte na výherce soutěže? Sama jste k modelingu přičichla.
Abych to uvedla na pravou míru, tak jsem přičichla spíš k fotomodelingu. Na molo jsem si nikdy netroufla jít. Jednou jsem vlastně šla přehlídku Beatě Rajské, ale to bylo v rámci nějaké spolupráce. Nemám určitě míry ani výšku na to, abych chodila po mole. To jste podle videí určitě pochopili, že se svými sto šedesáti centimetry se nemohu srovnávat s modelkami, které mají dva metry.
Měla jste nějaký tip na výherce?
Byla jsem úplně vedle, jak ta jedle. Překvapivě můj přítel si tipl vítěze za Česko. Hned říkal: To bude určitě vítěz. No a on opravdu byl! Říkám: Teda, jak ty se vyznáš v modelingovém světě! Opravdu jsem měla špatné tipy. Modelkám i modelům jsem ale strašně fandila, protože vím, že jsou mladí a pohybovat se v takovém světě, kde člověk musí mít lokty a cestuje – klobouk dolů.
Kdo vás na dnešní večer oblékal? Poradil vám někdo?
Ano, s oblékáním mi radili Poneři. Co se týče doplňků, mám na sobě dnes šperky v hodnotě tři a půl milionu korun. Nikdy jsem na sobě dražší šperky neměla a myslím si, že ani mít nebudu. Jsem ráda, že mám s sebou partnera, který dnes slouží jako bodyguard. (smích)
Bojíte se kvůli šperkům bouchnout rukou do stolu?
Já jsem se bála i tleskat, aby mi to nespadlo z ruky. Takže jsem finalistům tleskala jen mírně. Ale je to tedy neskutečný pocit, je to nádherné.
Uvědomila jste si a třeba se i lekla, že máte na sobě věci v takové hodnotě?
Uvědomila jsem si to, když jsem se chystala na dnešní večer. To tedy byla rychlá příprava, protože byla hned po vysílání na Primě. Brala jsem si to na sebe a říkám: To je strašné, já si na sebe vlastně beru šperk v hodnotě třeba bytu, auta. A v tu chvíli mi to došlo, že je to asi poprvé a naposled. Doufám, že dnes to poctivě donesu domů a zítra to poctivě odevzdám. Ale říkala jsem, že jen možná! (smích)
Jak moc jste marnivá? Kolik jste schopna utratit v butiku? Máte pro to zastropovanou částku?
Zastropovanou částku vyloženě nemám, ale co se týče nákupů a obchodů, tak nejsem zrovna marnotratný typ. Ráda nakupuji, ale vždycky si říkám, že všeho s mírou. Pokud si něco vyhlédnu, není to tak, že bych bezhlavě hned říkala, že to teď potřebuju, musím si to koupit, a pak by se mi to válelo v šatníku. Naopak se na to podívám, nechám si to pár dní promyslet a zeptám se, jestli mi to stojí za to. Nestojí? Unosila bych to, nebo ne? Podle toho rozvážím. Nejsem marnotratná a určitě nejsem ten typ.
Uplácí vás přítel dárečky, když se třeba nepatrně neshodnete?
Měl by! (smích) Jestli si tenhle rozhovor prohlídne, tak by mohl. Ale ne, neuplácí. My se většinou shodneme. Pokud dojde na nějaké rozepře a hádky, tak my jsme oba takové výbušné povahy, že doma to prostě lítá, ale najednou je zažehnáno a je zase láska. My si v podstatě věci vyříkáme a máme klid. Takže se nemusí jeden nebo druhý uplácet. Ale myslím si, že ať ženu, nebo muže vždycky nějaká drobnost potěší.
Když přeci jen zůstaneme u šperků, tak máte na ruce i jeden životně důležitý prstýnek.
Ano, mám zásnubní prstýnek. Zatím tedy zásnubní, snubní ještě není.
Přemýšleli jste, kdy by mohla být svatba?
Spousta lidí to nemá tak, že do roka a do dne. Někdo to má tak, že třeba i dřív… Takže to třeba stihneme dřív, ale uvidíme vzhledem k podmínkám. Ano, už se trochu rozvolnily restrikce spojené s pandemií, ale uvidíme, kdy a jestli to vůbec bude možné. Svatby by se neměly plánovat ze dne na den, ale my jste trošku takové typy. Takže se nakonec možná za pár dní shodneme na tom, že hele, pojďme se vzít! Ale ještě nic konkrétního v plánu není.
Necháte si své dívčí jméno?
Přemýšlela jsem nad tím a ještě jsem si to nerozmyslela.
Eva Perkausová a Ivan Hecko
Budete se svatbou ostražitá? Máte strach z toho, aby z ní nebyla mediální šaráda?
Budu spíš ostražitá. Jsem právě toho názoru, že je možná lepší si zrovna tento den nechat pro sebe. Ani jsem moc veřejně nekomentovala zásnuby a budu to tak pravděpodobně mít i se svatbou.
Bude v Česku, nebo v exotice?
To je právě to, co ještě pořád řešíme. Já se přikláním k obojímu, ale opravdu to nemáme konkrétně domyšlené. Takže je možné, že to bude zahraničí. Nevylučuju to.
Logistika hostů je v tom případě ale složitá…
No právě. A teď dvě národnosti: Česko a Ukrajina. I když přítel má české občanství. To by bylo hodně lidí, takže smíchat obě dvě skupinky dohromady, rodiny, sourozence… Byla by to asi velká svatba. Takže také musíme popřemýšlet, kde a koho pozvat. Jak říkám, ještě je to teprve v řešení.
Třeba na zaoceánské lodi.
No tak to je krásné! To mě možná ženich vyklopí ještě dřív, než si řekneme ano. (smích)
