Jak si užíváte natáčení nového seriálu s názvem Slunečná?
Užívám, ale beru to tak, že je to hlavně práce. Je tu skvělá parta sympatických lidí, což je vždycky fajn. Má role je tentokrát zase trochu něco jiného. Hraji přítelkyni Janka, kterého ztvárnil Marek Lambora. Takovou holku, která je trochu na peníze. Myslím si, že jsem ta hlavní, ale jak to tak většinou v životě bývá, tak to tak vlastně není.
V seriálu představujete cílevědomou ženu, která ví, co chce. Dost podobnou roli jste měla i v seriálu První republika...
Myslím si, že taková také v reálu jsem. Jsem cílevědomá. Ale doufám, že znám hranice a vím, kam až člověk může zajít. Většinou to tak opravdu mám. Když si něco usmyslím, snažím se, aby se to splnilo.
Existuje nějaký charakter postavy, který byste nikdy hrát nechtěla?
Každá role je pro mě výzva. Čím více jsou mi některé postavy vzdálenější, tím je to lepší.
Co považujete za své největší úspěchy v roce 2019?
Úspěch je pro mě to, že se mám dobře a že jsme všichni doma zdraví. Kdybych to vzala pracovně, určitě by to byly Shakespearovské slavnosti, které jsem měla možnost hrát. To byl pro mě opravdu splněný sen. I proto, že jsem tam poznala neuvěřitelnou partu lidí, kterou doufám budu mít do konce života. Také mám radost, že jsme s Nikol Štíbrovou a Martinou Pártlovou vymyslely zase něco nového a posunuly 3v1 trochu jinam k besedám, na které společně jezdíme.
Co byste naopak vynechala?
Asi nic. Myslím si, že každá věc, kterou člověk udělá, i když někdy blbě, tak ho někam posune a vyvíjí se díky ní. Uvědomí si, co bylo špatně a příště to třeba udělá lépe nebo jinak. Každý neúspěch je v pořádku a beru to jako součást života a lekci.
Jaké máte plány na rok 2020?
Plánujeme s 3v1 pokračovat na jaře a v létě v našich besedách. Letos jsme to nechtěly moc přehnat, abychom třeba třikrát do týdne někam jely. Úspěch, který to má, nás moc těší. Lidé neodcházeli zklamaní. Chtěly bychom udělat také takový speciální kalendář nebo diář v našem stylu. Ale to už si říkáme asi pět let. Nápady jsou, ale není moc času na jejich realizaci.
Objevila jsem na netu stránku kdejsme.cz která vám řekne, kolik vás (se stejným přijmením) v tý naší zemičce je. Tak třeba Arichtevů je v ČR přesně 10. A je to komplet celá naše rodina! Já, tchýně, švagrová a sedm chlapů. Manžel, švagr, tchán, malí Arichtevčata a pak někdo z Teplic, ale o něm nikdo neví. Bisi, mozňá máš dalšího bráchu! Tak schválně, kolik je vás? @biser.arichtev @nikolaj.arichtev @lucie.arichteva
Jak jste doma trávili letošní svátky?
Nikdy nejsme na svátky sami s manželem. Ani bych to tak nechtěla. Myslím si, že o svátcích by měla rodina být pohromadě. Každý rok jsme u mojí sestry a její rodiny, nebo se všichni sejdeme u nás. Po Štědrém dni odjíždíme vždy na chalupu na hory, kde máme Vánoce s tátou a s druhou částí rodiny. Tam trávíme i Silvestra. Letos totiž pod dlouhé době 31. prosince nehraji v žádném divadelním představení. S holkama plánujeme, že bychom vyrazily v lednu na týden někam do tepla.
Dáváte si novoroční předsevzetí?
Na to moc nejsem. Předloni jsme si všichni v rodině vzájemně napsali na papírky, co by ten druhý měl v následujícím roce splnit. Myslím, že jsem si vytáhla něco jako „naučit se každý měsíc uvařit jedno jídlo“. Tak to se mi nepovedlo. Předsevzetí si nedávám, přeji si však, abych v tom dalším roce malinko zvolnila. Práce je skvělá a já jsem za ni velmi vděčná. Ale chtěla bych se malinko zklidnit a být také občas doma.
8. října 2018 |
