Těšil jsem se, až se normálně najím, přiznal svalnatý Václav Noid Bárta

V pohárové soutěži Partner Cup jste v kategorii physique předvedl půlroční práci na svém těle a skončil pátý. Už jste se pořádně najedl?
To jsem zvládl hned po soutěži. Ještě celý natřený soutěžní barvou jsem se na parkovišti v autě pustil do bílých rohlíků, což je pro mě absolutní symbol nediety. (smích) Ale samozřejmě už mám za sebou pizzu nebo tatarák, prostě lahůdky, které si ve vrcholné formě dovolit nemůžu. Zatím jsem se ale, co se týká jídelníčku, pořádně nerozjel. Čeká mě focení se starší dcerou Terezkou, které jsme ještě nestihli, takže se stále držím. Ale nějaké přejídání u mě nehrozí. Na lehký stravovací styl jsem si zvykl už minulý rok, kdy jsem soutěžil poprvé, takže to pro mě není nic mimořádného.

26 fotografií

Pracoval jste na sobě půl roku, který moment byl pro vás nejtěžší?
Letos u mě naštěstí neproběhly žádné neodolatelné chutě, s těmi jsem bojoval loni. Vzpomínám si ale na jeden moment, kdy jsem s blížícím se dnem D úplně vysadil cukr a zaznamenal menší krizi. Naštěstí trvala asi jen pět minut. Jinak pro mě příprava ale kdovíjak náročná nebyla. Pochopil jsem, že jako všechno v našich životech, i tohle je o hlavě. Prostě jsem si to nastavil tak, že o nic nejde a že to zvládnu. A šlo to. Navíc jsem měl úžasnou podporu ve své rodině i v kolegyni Ivě Pazderkové, která se rozhodla v ženské kategorii závodů zúčastnit se mnou.

Soutěž proběhla za pět minut dvanáct, těsně před novými karanténními opatřeními.
Hodně jsme si oddychli, když jsme zjistili, že se do nových opatření ještě vejdeme. Komplikacím jsme se ale stejně nevyhnuli. Z původně plánovaného kulturního domu v Čelákovicích jsme se na poslední chvíli museli přesouvat do tělocvičny. Zřejmě jsme někomu byli trnem v oku a nelenil s udáním na nevhodnost prostor v rámci karanténních opatření. Byl to legrační pohled na sto třicet nahých svalovců sunoucích se parkem.

Jak nová vládní opatření vnímáte vy sám?
Absolutně je respektuji. Dokonce jsem teď na týden dobrovolně zrušil veškeré aktivity, nechci přikládat své polínko do ohně jakéhokoliv ohrožení. V klidu si užiju nadcházející dny s rodinou a počkám, co se bude dít dál.

Doma se jistě nenudíte. Jste mužem mnoha talentů, dokážete se zabavit a uživit i bez veřejného zpívání.
Přesně tak. Doma mám hudební i filmové studio a pořád je co dělat. Zrovna jsem si koupil nové objektivy na kamery, jsem z nich úplně nadšený. Nemůžu se dočkat, až je vyzkouším. Mám moc rád klasický filmový obraz, proto používám i v dnešní době kamery. Práce s moderními digitálními zrcadlovkami i bezzrcadlovkami mě příliš neláká. Do natáčení videoklipů a krátkých spotů jsem se vrhnul plnou parou a moc mě těší, že je o mou tvorbu mezi mými kolegy zájem.

Takže skládání hudby jste teď dal k ledu?
Vůbec ne. Skládám samozřejmě dál jak filmovou hudbu, tak i písničky pro sebe či své kolegy. Navíc jsem si pod producentská křídla vzal mladého zpěváka Nicolase Paula, takže se teď chystám něco napsat i pro něj.

Vypadá to, že na co sáhnete, to se vám daří. Kam si chodíte ve svých nových profesích pro rady?
S filmováním mi poradil kamarád F. A. Brabec, dokonce mám od něj ve studiu vyvěšený takový náčrt, kam mi nakreslil základní filmová pravidla. Samozřejmě podepsaný. (smích) Jinak jsem ale samouk. Mojí almou mater je YouTube. Tam si chodím pro všechny rady. Krátká výuková videa a videonávody vydají za všechny složité a drahé kurzy. Mně to prostě takhle stačí, zbytek si objevuji sám skrze vlastní zkušenosti.

Chodíte si na YouTube i pro recepty na vaření?
No samozřejmě. Vaření je další mou vášní, rád pronikám do podstaty světových kuchyní, takže mám nastudované kde co, včetně technologie domácího pečení chleba.

Na vašich sociálních sítích by se ale leckdo mohl inspirovat, sám vytváříte pomalu také něco jako výuková videa.
To se dělo hlavně během jarní karantény, kdy jsem kompletně předělal zahradu a pozemek okolo našeho domu. Nastudoval jsem si například problematiku dláždění, kde jinde než na zmíněném kanále, a vlastnoručně položil dlažbu, což jsem si samozřejmě i sám natočil a sestříhal včetně záběrů „před“ a „po“. Takže ano, možná se tímhle může leckdo na mých sociálních sítích inspirovat. A pak jsou tu samozřejmě mé zahrádkářské výpěstky, ale to by byla kapitola sama pro sebe.

Hodně času trávíte doma, nehrozí u vás něco jako takzvaná ponorková nemoc?
To ani náhodou. Za setkání s mojí Eliškou děkuju každý den, potkal jsem v ní ženu svého života. Obrovsky si jí vážím a vnímám, že se ze mě vedle ní stává lepší člověk. Jsem šťastný muž.