Španělská humanitární organizace na svých stránkách zveřejnila fotografie i video, na němž Gere hovoří s migranty na lodi, informuje španělský deník El País. Hollywoodská hvězda jim přivezla ovoce, zeleninu či vodu. Gere je od loňska ženatý se španělskou podnikatelkou a aktivistkou Alejandrou Silvaovou (36) a v Itálii byl podle španělských médií na dovolené. Organizaci Proactiva Open Arms ale podpořil už dříve.
Gere, který tento měsíc oslaví sedmdesátiny, se už léta podílí na různých charitativních projektech, pomáhajících například v boji proti AIDS. Má vlastní nadaci a podporuje mimo jiné organizaci Survival International, jež pomáhá domorodým národům.
Část ze 121 migrantů je na lodi u Lampedusy už od 1. srpna a 69 osob nalodila posádka u libyjských břehů o den později. Tři ženy nechaly minulý týden italské úřady vylodit, protože dvě z nich byly v pokročilém stádiu těhotenství.
Itálie i Malta, které jsou libyjským břehům nejblíže, odmítají od loňska otevřít přístavy lodím nevládních organizací s migranty, dokud se ostatní členové EU nedohodnou na jejich převzetí.
Šéf organizace Proactiva Open Arms Óscar Camps tento týden oficiálně požádal Francii, Španělsko a Německo, aby pomohly zprostředkovat otevření přístavu pro jeho plavidlo. Španělská vláda to už ve středu odmítla. Ve čtvrtek vyzval také šéf Evropského parlamentu David Sassoli, aby v jednání pomohl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Esseri umani che aiutano altri esseri umani che hanno avuto la sfortuna di nascere dalla parte sbagliata del mondo. Non c’è altro sul nostro rimorchiatore.
Grazie, #RichardGere, grazie @rubio_chef.
#siamotuttiopenarms
@openarms_it
#ioaccolgo
www.ioaccolgo.it
Organizace Proactiva Open Arms má od španělských úřadů zákaz plout do oblasti mezi Maltou, Itálií a Libyí. Její loď kotvila od ledna v Barceloně a měla zákaz vyplout kvůli tomu, že podle tamních úřadů posádka nesplnila při předchozích misích mezinárodní předpisy. V dubnu dostala loď povolení z Barcelony vyplout, ale jen za účelem přepravy humanitárního materiálu na ostrovy v Egejském moři.
Masovou migrační vlnu z Afriky a Blízkého východu zažila EU v roce 2015 a od té doby se její členské země stále nedokázaly dohodnout na funkčním systematickém řešení migrační krize. Lodě nevládních organizací tak často s migranty, které nalodily u afrických břehů z vratkých člunů, musejí někdy i více týdnů čekat na moři, než se některé země EU dohodnou jim pomoci.
