Nedávno se vám narodil další potomek. Jak si tuhle roli potřetí dopřáváte?
Je to super. Poslední chvíle, než jsme otevřeli restauraci, jsem si užíval rodiny do sytosti. Navíc se nám po dvou holkách narodil kluk, z čehož mám jako otec obrovskou radost.
Vím, že „kdyby” je k ničemu, přesto: měli jste se ženou v plánu miminko ještě do čtveřice, kdyby se vám chlapec nenarodil?
Určitě ne. Jsem rád, že se nám s ženou na závěr zadařil chlapec, protože už další dítě v plánu nebylo. Všichni jsme zdraví, což děkuji bohu a musím to zaklepat. Kdyby byla třetí dcera, byli bychom šťastní, ale už bychom osud nezkoušeli.
Děti často jdou ve šlépějích rodičů. Zapojují se dcery už do vaření?
U dcer zatím nevidím žádný zápal či nadšení do vaření a já je nijak nenutím. Ovšem pokud se to změní a i Sebastian třeba bude mít nějaké geny po mě, určitě je v tom budu maximálně podporovat. Byl bych rád, kdyby někdo po mě taky vařil, protože je to sice náročná práce, ale krásná.
Vy jste se nedávno stal i kmotrem kuchařky. Byla tato výzva od kolegy přijata automaticky, nebo vás musel Roman Staša přemlouvat?
Vůbec mě nemusel přemlouvat. Naopak, když mi Roman volal, jestli bych přišel na jeho křest a podílel se na uvedení jeho nové kuchařky Matla, byla to pro mě čest. Roman je velký borec a úžasný člověk, tak jsem byl šťastný, že můžu být součástí jeho nového projektu.
Jste spíš kolegové, nebo kamarádi, co si vzájemně pomáhají?
Troufám si říct, že kamarádi. Nejen s Romanem Stašou, Honzou Punčochářem a Přemkem Forejtem máme krásný vztah, ale i s dalšími známými kuchaři. Já k tomu takto přistupuji a přeji každému úspěch. Nejsem závistivý člověk, naopak, snažím se i podpořit kolegy kamarády.
Je běžné, že si v této branži pomáháte?
To bych si netroufl říct, že všichni kuchaři si vzájemně přejí a navzájem se podporují. Takhle to v Čechách bohužel moc nefunguje. Já se ale držím hesla: přej a bude ti přáno. Zatím se mi to vyplatilo.
V kuchařce máte nějaký recept?
Bohužel, nemám tam nic, Roman se na mě vyprdl. Asi bude mít druhý díl, tak mě třeba osloví. Ne, dělám si srandu. Kuchařku jsem si s chutí prolistoval a těším se, že se do ní i začtu. Není totiž jen o receptech, ale je to příběh o Romanovi, takže mě zajímá, jestli se tam dozvím ještě něco, co o něm nevím.
Chodíte rád ke konkurenci na jídlo?
Chodím. Neříkám to proto, že už nějaký ten pátek spolu natáčíme MasterChefa, ale skvěle se najím U Matěje. To je nová restaurace Honzíka Punčocháře. Chutná mi v Entrée u Přemka Forejta. Skvěle se najím v Korunní ulici, kde má šéfkuchař Jiří Hrachový, mistr moderní české hospodské gastronomie, Výčep. Snaží se tam dělat valašskou kuchyni v modernějším pojetí. Upřímně, moc rádi s rodinou chodíme do restaurací ke kolegům, kde si jejich jídlo užíváme.
Co pro vás znamenalo zavření restaurace během pandemie na tak dlouhou dobu?
Bylo to těžké, strašně mi to chybělo a nebylo to nic příjemného. Gastronomie dostala skutečně velmi na zadek. Jsem strašně rád, že už to skončilo a restaurace se opět otevřely. Vůbec si nepřipouštím, že by na podzim měla přijít další rána v podobě čtvrté vlny. Nedokážu si totiž vůbec představit, co by se stalo s gastronomií. Bylo to šílené. Rozvoz formou okýnek byl sice dobrý tah, ale pokrylo to jen náklady, nebylo to nic na zisk.
Teď už máte otevřeno. Změnili jste ve vaší restauraci jídelníček?
Jsem fanouškem moderní kuchyně, kde kladu důraz na silné chutě. Ve Fieldu ponecháváme vesměs základ stejný. Je ještě léto, takže hodně jedeme lehčí letní věci, na které lákáme lidi. Zůstává nám naše šestichodové a desetichodové degustační menu, které podáváme každý den, kdykoli během otvírací doby. Pro toho, kdo nechce zbytečně utrácet, nebo šest chodů nezvládne, máme i tříchodové polední menu. To je za 590 korun, což si myslím, že na centrum Prahy za tři jídla je fér cena. Stejně tak chci nalákat lidi i na styl, jakým to děláme. U nás je opravdu taková ta rodinná pohoda.
Tu pohodu si už moc ale doma neužíváte, když jste se po dlouhé odmlce opět vrhl do pracovního procesu šéfkuchaře.
To je pravda, ale manželka chápe, že někdo peníze domů musí nosit. Já si to každopádně uvědomuji, jak je důležité být i s rodinou, ale bohužel musím teď fungovat i v práci. Každopádně se snažím být i víc doma, abych pomohl.
Nějaké prázdniny, dovolenou jste plánovali?
Letos určitě ne. Léto bylo hodně pracovní a doma, už jen proto, že máme maličkého syna. V příštím roce, pokud už situace dovolí, chceme určitě někam vyrazit k moři. Jsem typ, co potřebuje teplo, moře, nic nedělat a jen relaxovat.