Odžil jsem si svoje. Jsem fakt spokojený, říká bavič Petr Novotný

„Já jsem komik ve výslužbě. V mém věku je důležité, že mě nic nebolí, chutná mi jíst, zkrátka baví mě život, tedy hlavně v souvislosti s tím, že nemusím nic dělat,“ prohlásil Petr Novotný v zimní zahradě řeporyjského rodinného stavení. 

13 fotografií

„Tedy, ne snad, že bych byl úplně línej, to zase ne. Každý den tady s kamarádem sousedem vyrazíme na pěší procházku. K popelnicím. Je to asi tak 150 metrů. U popelnic se otočíme a jdeme nazpátek. To máte 300 metrů krát 30 dnů v měsíci, takže já měsíčně ujdu devět kilometrů a tedy za rok 108 kilometrů. To jde, ne,“ chlubí se bavič svými sportovními výkony. 

„Táta je ovšem také zdatný plavec, takže už se těší, až ‚odzimujeme‘ bazén a bude moci každý den do vody,“ přidal se k povídání bavičův syn Pavel Novotný, současný řeporyjský starosta. 

Petr Novotný zavzpomínal na hvězdná léta nejen s kapelami Greenhorns nebo Fešáci, ale hlavně na své televizní pořady. Nejen, že si všechny vymyslel a napsal, ale také odmoderoval. Byl jako přetopený kotel a sledovanost dosahovala několik milionů diváků na jeden odvysílaný díl. 

„Teď, když se na to ptáte, tak mně vyskakuje jedna vzpomínka za druhou a faktem je, že jsme byli k neutahání. S Fešáky jsme hráli ne jen dvě představení v jednom dni, to byl většinou normál, ale i tři a jednou to bylo tuším v Lounech, jsme hráli čtyřikrát. Lidi nás mohli poslouchat dokola. A televize? To je kapitola sama pro sebe. Mě na tom všem, mimo jiné, bavilo mimořádné nasazení všech lidí, kteří se mnou pořady Dobroty nebo Trampoty tvořili. A nejen umělců,“ řekl Petr Novotný. 

Je chvíle, o které se dá říci, že je nezapomenutelná? „Ano. Je. Ať jsem si vymyslel cokoli, nejen, že mi nikdo neodmítl, ale mnohdy mi kolegové tu scénku dotvořili takovým způsobem, že ani já sám jsem si netroufl to celé navrhnout do takovéto absurdity. Z mnoha vzpomenu například na Yvettu Blanarovičovou,“ říká.

„Jednou jsem však narazil. To bylo u Karla Gotta. Měl jsem představu, že Karel přijede na scénu na koni jako Limonádový Joe. A to mi na první dobrou odmítl. Přemlouval jsem ho dlouho, nakonec jsem ho zlomil a on skutečně na scénu na koni přijel a zazpíval. Tečku tomu dal sám kůň, který se na scéně vykadil. V zákulisí jsme řvali smíchy. Neskutečný zážitek,“ směje se při vzpomínce na Karla Gotta. 

Příběhů, které prožil za svůj tvůrčí život, je mnoho a vybrat ty nejlepší je velmi těžké. Jak se však dívá na současnou televizní tvorbu v souvislosti se zábavou? „Já to moc nesleduji. Nevím, jestli to, co bavilo lidi před deseti či patnácti léty, by je bavilo i dnes. Je jiná doba. Nicméně pravdou je, že Dobroty nebo Trampoty opakují pořád dokola, tak to asi lidi pořád baví,“ uvažuje. 

„Hele, já jsem si odžil svoje. Teď jsem fakt spokojený, že jsem relativně zdravý, mám kolem sebe děti, na které mohu být pyšný, hodnou manželku, se kterou jsem jednačtyřicet let, haldu vnoučat, které mě jako dědečka milují a až na maličkosti, jako že musím k zubaři, nebo že mi jen občas manželka povolí moje zamilované sladké knedlíky s tvarohem a šlehačkou, mi fakt nic neschází,“ dodal Petr Novotný.