Hned nás strčili do postele, vzpomíná Nový na seznámení s Kolářovou

Vašimi hereckými partnerkami v seriálu jsou především kolegyně Daniela Kolářová a Dana Syslová…
S Danou Syslovou se sice potkáváme na různých natáčeních, ale neznáme se zase tak dlouho. Před patnácti lety jsme se potkali poprvé při natáčení. Předtím nikdy, vlastně jednou kdysi v klubu ABC v dobách, kdy jsme to táhli noční Prahou, kdy byly na Václaváku otevřené buď jen stánky s buřtama, nebo jeden nonstop, kde dobře vařili, nebo divadelní kluby. A Danielu Kolářovou jsem tady potkal po čtyřiceti letech.

15 fotografií

Čtyřicet let jste se neviděli?
Ne, nebo možná někde v nějakém divadelním klubu, to nevím, ale při práci ne. A naše seznámení jí vůbec nechci připomínat, protože to pro ni zřejmě bylo trauma. Podle mě nic tak blbýho do té doby nezažila.

Proč?
Seznamoval nás opravdu svérázným způsobem režisér Hynek Bočan při natáčení filmu Pytláci. Já jsem tam hrál takového podivného člověka, tatínka mi hrál Josef Somr a maminku, která mě měla ve třinácti, Jana Hlaváčová. A na konci toho filmu jsme s Danou skončili spolu. Jenomže ta poslední scéna se točila jako úplně první a Hynek Bočan nás strčil rovnou do postele. Přišel jsem v županu do ateliéru, Dana už tam čekala, držela si deku pod bradou, byla celá nervózní. Sotva jsme se představili, strčil mě k ní. Od té doby jsme se neviděli. Až tady.

Jaká je vaše postava v Sestřičkách?
Moc pěkná, jen se na mě podívejte. Jmenuju se tu Cach. Určitě mám i křestní jméno, ale neshodli jsme se na tom, jaké. Říkají mi tady Břetislave, ale i Bořivoji a pane doktore. Zatím jsme to nevyřešili a děláme v tom divákovi binec. V každém případě to není doktor, ale inženýr ekonomie, poměrně vzdělaný člověk. Hraju tady poměrně nezvyklý obor.

Jaká je jeho úloha v seriálu?
Je tady proto, aby pomohl, nebo možná právě zkomplikoval, to se ještě neví, vyšetřování Nadi Hartmanové, kterou hraje Daniela Kolářová. Nevěděl jsem zpočátku, že to bude vážný, dělal jsem to pro zábavu, ale najednou přituhuje a přituhuje.

Teď natáčíte s ortézou, co se vám stalo?
Předevčírem jsem při procházce upadl na ledu. Vykloubil jsem si rameno a narazil zápěstí.

Jak se to řeší při natáčení?
Pomáhají mi do kostýmu a hraju s tím. Zapracovali jsme to do děje, že jsem upadl na ledu.

Jak vůbec zvládáte tuhle covidovou dobu?
Já celkem v pohodě. Jsem doma, dodělali mi sluneční elektrárnu, budu soběstačný s elektřinou. Nosím roušku, dodržuju odstup a chovám se vstřícně k ostatním lidem. Když přijdu domů, umyju si ruce, jak mě naučila moje máma. Jsem na to zvyklý. Nestěžuju si. Mám důchod a točil jsem na Slovensku, tam jsem dokonce dostal normální peníze, eura. Jsou na tom lidé podstatně hůř, nedovedu si představit, že bych dělal v pohostinství, nebo provozoval fitko. Obdivuju tyto lidi, že ještě drží pohromadě.

Vy jste onemocněním už prošel?
Ne a dokonce ani nikdo z mé rodiny. Mám za sebou asi dvanáct testů, dvanáct negativních. Trochu spoléhám na to, že mám díky otužování dobrou imunitu.

Otužování je teď velmi populární mezi vašimi kolegy. Co na to říkáte?
Že s otužováním se začíná v létě, v zimě by je to mohlo stát život. Teď je to móda, tak se tím začali chlubit. Ale není na tom nic moc k chlubení. Nevím, proč se koupou ve Vltavě. Tam jsem se koupal jednou kvůli filmu Bába z ledu a ta voda tam tak smrdí, nevím, proč bych tam lezl.

Venku je na nule, vy máte na sobě kraťasy a tenisky. Kolik stupňů musí být, abyste oblékl kalhoty?
Tohle jsou zimní kraťasy. Jednou mi omrzly uši, ale to bylo minus 30, ale nohy mi ještě neomrzly. Otužuju se od dětství. Vyrůstal jsem na Šumavě, pořád jsme lítali venku, taky co doma, tam po nás chtěli, abychom uklízeli, a to nás nebavilo. Chytali jsme v mrazech pstruhy, spadl jsem do pivovarského rybníka, propadl se se mnou led. Myslíte si, že jsem se šel domů převlíct? Ne, ty tepláky se na mně zlomily.

Co si přejete do tohoto roku?
Mít se skvěle, skvěle, skvěle, ale ať už jde virus do pr*ele. Čekám na očkování. Připravovali to odborníci, ale bohužel se jim do toho teď pletou politici.