Říká se, že rodinu si nikdo nevybírá. Své by o tom mohl vyprávět i Juan Pablo Escobar Henao, jeden ze dvou potomků narkobarona a svého času jednoho z nejbohatších lidí planety, Pabla Escobara. Juan se ve čtyřiačtyřiceti letech (tedy ve stejném věku, v jakém byl zastřelen jeho otec) postavil před televizní kamery, aby v dokumentu od Sky Documentaries vyprávěl svůj životní příběh, píše web Brainee.sk.
Pablův kartel ovládal na vrcholu moci osmdesát procent kokainu pašovaného do USA. Majetek narkobarona měl na začátku 90. let hodnotu 30 miliard dolarů. Dalších přibližně 100 miliard dolarů hotovosti bylo zakopáno na různých místech v Kolumbii.
Escobarovi jsou připisované bombové útoky, jako například odpálení budovy DAS 6. prosince 1989, při kterém zemřelo dvaapadesát lidí a tisíc jich bylo zraněno. Mezi další patří třeba výbuch letu Avianca 203, který měl 110 obětí. Kromě toho zavraždil Pablo Escobar prostřednictvím svých lidí několik svých konkurentů a eliminoval policisty a politiky, kteří mu dělali problémy.
Jeho syn Juan si už v dětství dobře uvědomoval, jak velké bohatství patří jeho otci. Byl rozmazlovaný různými dárky a značkovými věcmi. Ve čtyřdílném dokumentu s názvem Escobar by Escobar říká, že na sobě nikdy neměl stejné oblečení dvakrát a na každý den v týdnu měl jiné drahé hodinky.
„Když mi byly čtyři roky, dostal jsem od táty k narozeninám svou první motorku. V jedenácti letech už jsem jich měl sedmadvacet,“ vzpomíná Juan Escobar s tím, že vyrůstal v prostředí plném luxusních aut, jacht a letadel, ale také prostitutek, kokainu a kulometů.
Sebastian Marroquin se svým otcem Pablo Escobarem před Bílým domem
„V nejlepších dobách jsme měli vysázeno 200 000 akrů (přibližně 809km2) kokainovníku. Otec měl průměrný finanční příjem mezi padesáti a sedmdesáti miliony dolarů za jeden víkend, a to jen z byznysu v Miami,“ pokračuje Juan.
Narkobaronův syn už tehdy tušil, že rodinné bohatství pochází z ilegální činnosti, za což bude muset do konce života pykat. „Otec použil terorismus k tomu, aby si podmanil celou Kolumbii a společnost ve svůj prospěch. Když se narodíte jako Escobar, nemáte právo na štěstí ani na klid,“ říká Juan Escobar, který si změnil jméno na Sebastián Marroquín.
7. září 2017 |
Poté, co Pablo Escobar utekl ze svého vlastního vězení La Catedral, se celá rodina ukrývala, kde se dalo. „Otec nás požádal, abychom se skrývali spolu s ním, protože jsme všichni byli ve velkém nebezpečí. Převáželi nás na různá místa a do různých úkrytů, vždy jsme přitom měli zavázané oči. Žili jsme v nejméně šesti různých zabezpečených plně vybavených domech. Nevěděli jsme, kde jsme, ale byli jsme vždy s tátou,“ popisuje syn.
Bratr drogového krále Escobara ukázal nový ohebný narkosmartphone |
V průběhu několika měsíců rodina pochopila, že se nebude moci skrývat navěky. Požádali proto o ochranu kolumbijskou vládu. Pablo Escobar s nimi však vycestovat nemohl, protože jeho nepřátelé se postarali o to, aby mu byla zablokována jakákoliv úniková cesta.
„Vzpomínám si, že jsme se tehdy s otcem ukrývali v Casa Azul. Než jsme odtamtud odešli, přišel k nám a objal mě. Měl něco na srdci, ale nedokázal ze sebe vypravit ani slovo. Bylo to poprvé a naposled, co jsem tátu viděl plakat. Když jsme se chystali odjet, otec jel za námi v autě. Otočili jsme se, abychom vešli do budovy, on několikrát zatroubil a pokračoval v cestě. To bylo naposled, co jsem ho viděl živého. Bylo to takové poslední sbohem,“ vzpomíná Sebastián.
Victoria a Pablo Escobarovi na snímku z roku 1983
Šestnáct měsíců po útěků z La Catedral Pablo Escobar při přestřelce zemřel. Den otcovy smrti byl tragickým momentem pro celou rodinu. „Navždy se mi změnil osud. Snad všechny zbraně v Kolumbii byly tehdy namířeny na mně,“ popisuje Sebastián Marroquín.
Krutost s exotickými názvy: španělské grilování i kubánská kravata |
Na archivních nahrávkách je slyšet, jak jako teenager křičí a slibuje, že „zabije ty bastardy, kteří zavraždili jeho otce“. Těchto pět sekund prý změnilo jeho celý život. „Z těchto pěti sekund výhrůžek se nakonec stalo pětadvacet let vyhnanství,“ dodává.
Escobarova rodina žádala marně o azyl v mnoha různých zemích. Z Kolumbie utekli nakonec do Mosambiku, později do Brazílie. Nakonec se usadili v Argentině.
4. března 2020 |
