Jiřina Bohdalová slaví 90. narozeniny. Dnes už pracuji jen pro radost, říká

Jiřině Bohdalové, která jako herečka debutovala v šesti letech v němém filmu Pižla a Žižla na cestách, je vlastní vážná i komediální herecká poloha. Svůj smysl pro humor uplatnila mimo jiné jako součást slavné konferenciérské dvojice s Vladimírem Dvořákem, přesvědčivá byla i ve vážné poloze ve filmech Ucho nebo Fany režiséra Karla Kachyni. 

33 fotografií

„Na všechny trable, které člověka potkávají, se dívám z humorné stránky. Vždycky když vyprávíte něco, co se vám během let dramatického stalo, tak pokud nešlo zrovna o život, můžete se tomu zpětně zasmát. A to je můj přístup nejen k životu, ale i k profesi a herectví,“ svěřila se v rozhovoru pro iDNES Premium držitelka dvou Českých lvů.

K životnímu jubileu oblíbené herečky vyšla na konci loňského roku kniha Můj život mezi slzami a smíchem, kterou napsala s publicistou Jiřím Janouškem. Bohdalová v ní bilancuje svůj herecký i soukromý život. Nevyhýbá se ani citlivým tématům, kterými jsou například okolnosti soudního rozhodnutí provést výmaz jejího jména ze seznamů spolupracovníků StB.

Součástí oslav měla být i divadelní benefice nebo dokument, který plánoval natočit režisér Jiří Strach. Pandemie koronaviru tyto plány odložila, přesto se Bohdalová dočká mnoha poct včetně speciálního pořadu televize Prima Máme rádi Jiřinku, který nabídl 2. května řadu vědomostních otázek o její osobě. 

Česká televize připravila v rámci projektu Měsíc s legendou množství pořadů a filmů. Mimo jiné 3. května uvede Bohdalovou v titulní roli komedie Paní plukovníková z Divadla Na Jezerce. Dále během května diváci uvidí například filmy Ucho nebo Hvězda zvaná pelyněk, povídku Krabička z cyklu Bakaláři, revuální pořad Televarieté, aktuální rozhovor s Karlem Šípem, zábavný pořad Dárkový koš pro Jiřinu a další.

„Věřím, že film s Jirkou Strachem vznikne. Známe se už dlouhá léta, nejen jako herečka a režisér, ale i jako přátelé, troufám si říct, že mi vidí do duše, tak by z jeho pohledu na mě mohl vzniknout zajímavý dokument. Ale musím říct, že teď před těmi narozeninami je toho kolem mě hodně, tak mi to připadne, že je vlastně dobře, že si trochu počkáme,“ podotkla herečka.

„Vždycky jsem měla obavu, aby v jednu chvíli neběžely na všech televizích moje filmy jeden za druhým. A teď, jak se tak dívám, se ta moje obava naplňuje. No, devadesátka je asi opravdu zajímavé číslo, tak se s tím teď na pár dní musím smířit,“ konstatovala.

Svůj smysl pro humor a lásku k hudbě projevila Bohdalová na konci loňského roku, kdy se v roli lakomé ženy zúčastnila na Václavském náměstí v centru Prahy natáčení videoklipu k písni Nemám páru z alba Kaťata kapely Olympic. 

„K Petrovi Jandovi vlastně patřím tak trochu do rodiny, protože jsem kmotrou jeho dcerušky. Jeho písničky miluju odjaktěživa, když zpívá, zpívám si s ním, umím většinu nazpaměť a nejsem sama. Měla jsem moc ráda Karla Gotta a i jeho písničky mi vlezly pod kůži. Mám ráda Jitku Zelenkovou a Věru Martinovou, moc fajn holky a krásné písně zpívají. A z těch mladých je vynikající Ondřej Brzobohatý a Ondřej Brousek. Taky skvělí kluci a vynikající muzikanti,“ sdělila.

Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová ve filmu Ucho (1969)

V závěru knihy Můj život mezi slzami a smíchem Bohdalová přemýšlí o stáří herce a inscenaci Gin Game, ve které na jevišti Divadla Na Jezerce hraje s Milanem Kňažkem. 

„Myslím, že je to opravdu moje poslední role na jevišti, ale to jsem si myslela u Paní plukovníkové taky, takže ‚nikdy neříkej nikdy‘. A pokud na mě chystá někdo něco pěkného, tak proč ne. Vždycky to musí být pěkný scénář a prima lidi kolem mě. Dnes už pracuju jen pro radost. Pro radost svoji a doufám, že i diváků,“ uvedla pro ČTK.

Bohdalová byla v roce 1985 jmenována zasloužilou umělkyní, je držitelkou dvou Českých lvů za hlavní role ve filmech Nesmrtelná teta a Fany, desetkrát zvítězila v anketě TýTý, kde byla také uvedena do Dvorany slávy. V roce 2010 převzala cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra a o tři roky později jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.