Ordinace v růžové zahradě končí, dotáčejí se poslední díly. Není vám z toho tak trochu smutno?
Samozřejmě že ano! Patnáct let života, to je opravdu hodně... Cítím se, jako bych opouštěla rodné hnízdo, a to vždycky bolí. Ale na druhé straně je už čas se zase někam posunout.
Domů jsem nosila samé jedničky, byla jsem poslušná, milá a veselá holčička. Po pubertě se všechno obrátilo vzhůru nohama. Tohle puberta umí dokonale!