Jak se cítíte v roli maminky?
Cítím se skvěle. Už skoro dva a tři čtvrtě roku jsem maminkou a dostalo mě to tam, kde jsem vždycky měla být. Jsem šťastnější, pozitivnější a myslím, že i silnější psychicky a fyzicky, protože Nathan je velmi těžké dítě.
Pomohl vám tedy syn s psychikou, že si teď přijdete sebejistější?
Stoprocentně. Už neřeším povrchní věci, které jsem možná kdysi řešila. Co si o mě kdo myslí, co se o mě říká nebo že na to nejsem dobrá. Pro mě je důležité, aby můj syn byl šťastný a aby byl usměvavý. Když je, tak já jsem šťastná taky.
Jak se udržujete v pohodě?
Nejsem člověk, který je věčně v pohodě. (smích) Ale vděk a láska jsou můj největší pohon v životě. Jsem vděčná, že mám kde bydlet, mám co jíst a pít, mám práci, která mě baví, mám dítě, které je velmi talentované, úžasné. Mám milujícího partnera a úžasnou rodinu. V životě víc nepotřebuji. Je určitě spousta věcí, na které bych mohla nadávat, ale proč bych to dělala? Mě to dělá smutnou a já nerada bývám smutná.
Co váš partner, musela jste ho v nějakých věcech „vycvičit“?
V žádných. On je skvělý. Nemám potřebu cvičit nebo vycvičovat mého přítele v ničem.
Uvaří, pohlídá?
Pohlídá, nepohlídá, my jsme spolu sice už přes tři čtvrtě roku, ale ještě pořád si nemyslím, že by bylo potřeba, aby to někdy dělal. Ještě to nebylo potřeba. Ale jo, uvaří, uklidí, podpoří. Ale to je to nejmenší. On má mnohem víc úžasných kladných vlastností.
Jste momentálně pracovně hodně vytížená.
Teď mi nejvíc dává zabrat Slunečná, protože točíme velmi často, každý den. Mé vedlejší projekty šly hodně stranou. Hraji pořád v divadle v těch věcech, co jsem hrála kdysi. Nezkouším ale nic nového, netočím nic jiného. Mám pár koncertů, nějaké hudební věci mě čekají, ale samozřejmě každou volnou chvíli trávím se synem.
Pojí se s vysokou sledovaností Slunečné i větší popularita?
Teprve nedávno jsem to začala víc vnímat, protože jsem fakt většinou v práci, nebo doma. Když jsem ale byla s Nathánkem v herně, párkrát se stalo, že mě poznal nějaký tatínek nebo maminka. Když jsem jednou jela plnou tramvají požádali mě, jestli bychom si udělali selfíčko, a pak během půl hodiny jsem se fotila ještě na eskalátorech.
Překvapuje mě ale hlavně, u koho ten zájem je. Když jsem točila Modrý kód, většinou to byli mladí mezi 16 a 20 lety. Teď se mi ozývají třeba padesátiletí nebo šedesátiletí, ale i výš. Vesměs říkají, že se dlouho na žádný seriál nekoukali, ale Slunečná je začala strašně bavit, což mě těší.
Máte nějaké herecké sny?
Přála bych si hrát ve filmu. Samozřejmě jako každá herečka bych chtěla celovečerák, kde bych měla hlavní roli, a pak bych ve Varech šla po červeném koberci. Loni jsem na karlovarském festivalu měla možnost jít po červeném koberci. Ale nešla jsem a řekla si, že to udělám, až budu hrát v nějakém filmu.
Ráda bych hrála i v nějakém dramatu také na divadelním jevišti, protože to mi chybí. Poslední dobou je to kolem mě jen samá komedie. Mohlo by to být drama ženy, která zažije něco šíleného a pak musí bojovat s těžkými věcmi. Chtěla bych si zahrát deprese, hysterické, negativní věci. Když to člověk hraje častěji, tak je to náročné na psychiku. Ale mně to po dlouhé době vážně chybí. Potřebuju nad rolí přemýšlet, vědět proč ta postava něco řekla či udělala. Chci nad tím trošičku přemýšlet hlouběji.
Co takto akční film?
Že jo?! Mně by se to líbilo taky! Řídit nějaké brutální fáro a střílet. Kdyby se film Lara Croft: Tomb Raider natáčel v Čechách, tak bych možná kvůli tomu šla i na plastiku prsou. (smích)
Přemýšlíte o ní?
Ne, ne, ne, ani náhodou. Mám ráda na sobě přirozenost. Uvidíme, třeba po čtyřech dětech nad tím budu uvažovat, ale zatím jsem v pohodě.
Když jsme u těch zákroků, přemýšlela jste třeba nad operací očí, abyste nemusela nosit brýle? Nebo je máte kvůli image?
Ne, na image vůbec nejsou. Mám fakt dioptrie a nevidím na dálku. Takže když mě někdo vidí na ulici a já mžourám, tak to není, že bych byla namyšlená, že jsem teď v televizi. Já prostě nevidím. Přemýšlela jsem nad operací, ale bojím se. Takže asi radši budu mít brýle.
29. prosince 2019 |
