Jste věřící?
(dlouze přemýšlí) Nedávno jsem viděla dokumentární film o Papuáncích, jejichž motto znělo: „Lidé patří přírodě.“ Křesťanství přišlo s tím, že příroda patří nám. Ten opačný gard, tedy že ona je nad námi, mi přitom přijde logičtější. Pohanské kultury děkovaly přírodě, velebily ji při různých slavnostech, aby si získaly její přízeň. Tehdy si lidé ještě byli vědomi toho, že na přírodě jsou závislí.
Někteří lidé považovali za samozřejmé, že když spolu dva lidi tak často hrají, musí mezi nimi něco být. Někdy to bylo nepříjemné. A to ještě tehdy, zaplaťbůh, neexistoval bulvár.
