Vy dva jste takový krásný úkaz otce s dcerou. Jiřino, neštve vás táta někdy?
Jiřina: Možná bych řekla, že já spíš štvu občas jeho.
Dalibore, nezlobí vás dcera?
Dalibor: Kdyby nezlobila, tak by to nebyla moje dcera. Určitým způsobem je po mně, takže se také dokáže rozčílit, co to jde. Když se kvůli něčemu pohádáme, za chvíli je to celkem v pohodě. Ono by to jinak nešlo, to bychom spolu ani nemohli dělat a jezdit spolu koncerty.
Kolik času spolu trávíte?
Dalibor: No, dost. Já už si ty koncerty bez dcery někdy ani nedokážu představit, protože ona vyřizuje faktury, přebírá peníze a podobně. Hlavně to mužský publikum se rozzáří, když tam přijde hezká ženská, a ne aby se pořád dívali na nějakého ošklivého chlapa.
Jak je v roce 2020 vaše publikum rozložené?
Dalibor: Mé publikum se mění zvláštním způsobem. Jsem překvapený, vždycky jsem míval tak osmdesát procent žen a dvacet procent chlapů. A teď co se týče facebooku, tak tam mám šedesát procent chlapů a čtyřicet procent ženských. Takže nevím, co se děje. Možná jsem trochu zmužněl, takže dneska mě berou i ti chlapi. Řeknou si „hele, to je ten Hurikán!“
Že si říkají, že jste teď jeden z nich a nejste pro ně konkurence?
Dalibor: Ano, možná si říkají, že už nejsem tak nebezpečnej.
Vzdysusmevem#pohoda#klidek#nostres#nejkamos#DJ
Co je pravdy na tom, že jste měl prý ve své době nesocialistický hlas?
Dalibor: Ano, nesocialistický hlas. Taky mám ještě schovaný dopis. To byl ještě tehdejší ředitel kultury Batrla v Československé televizi a ten prohlásil, že můj vzhled deformuje myšlení socialistického člověka. Takže já jsem měl vůbec zvláštní označení.
Myslíte si Jiřino, že v dnešní době formuje táta vzhled člověka?
Jiřina: Dnes určitě formuje. Táta je ještě z generace těch chlapů, kteří opravdu zpívali chlapsky, o čemž mám už u některých dnešních zpěváků lehké pochybnosti. Ale zase chápu, že mladé publikem má dnes vkus jinak postavený. Já už jsem na to možná taky stará. Už tomu možná také nerozumím.
Vstupenky na koncert Dalibora Jandy na iDNES Ticket |
Dalibore, pouští vám dcera aktuální hity? Například na YouTube?
Dalibor: Občas ano. Spíše se jí zeptám na něco, co jsem zaslechl, tak zjišťuji, jestli o tom ví, nebo jestli to zná. Většinou si to najdeme a posloucháme. Já jsem rád, že ona poslouchá muziku všeobecně. Že není jako dnes, kdy mládež poslouchá jen určitý styl, novou hudbu a neznají tu starou. A to je špatně. To je dnes ve filmech, ve všem. Pokud neznáte svoji historii, nemůžete ocenit, jak dobrá je současná tvorba. Jiřina poslouchá vše od Pink Floyd po současnost, což je dobré k tomu, aby si mohla udělat opravdový úsudek o tom, co je v dnešní době dobré a co je póvl.
Jiřino, vy osobně posloucháte třeba i český rap a trap?
Jiřina: Ne, ne. Musím říct, že rap mě úplně míjí a je to asi jediný styl, který nejsem schopná vůbec načerpat.
Dalibore, víte, o co se jedná?
Dalibor: Já na rapu obdivuji tu rytmiku a tak dále, ale nevím o tom, neznám ty lidi, co to dělají. Znám něco, nějakej Kapitán Demo, ten se mi líbí. To je tak blbý, až je to dobrý. Ale opravdu, mě se to líbí. Tam se snoubí takové to české švejkovství s muzikou. Vždycky se zasměju, když si to pustím.
A nehodláte se tím inspirovat na nějaký nový projekt?
Jiřina: Jestli bych to mohla okomentovat, tak táta má strašné nadání na podobné věci. On mi často ve studiu nebo i mimo studio začne dělat ty jeho „rapařiny“ nebo začne pouštět do něčeho různé efekty.
Takže jste zbytečně seriózní a umírněný?
Dalibor: Ano, protože mám vždycky strach. Kolikrát když slyším některé písničky, tak mám podobné nápady, ale já bych to nikdy nenatočil. Vždycky si říkám: Ježišmarja, to je tak blbý. Dalibore, napsal jsi tak blbou věc, neblázni, to tam nedávej. Většinou takové písničky zůstanou v šuplíku, ale na album je nikdy nedám. Je to možná škoda, ale třeba se odhodlám k něčemu. Také mám v šuplíku hard rockovou desku už z pradávna, kdy jsem hrával hard rock, k tomu se dlouho chystám. Pak si ale říkám: Pro koho to vlastně budeš dělat?
VIDEO: Dalibor Janda a Jiřina Anna Jandová – Pátý perný den:
