První investoři začali v obavách před možnými ztrátami prodávat své akcie na Wall Street už několik dní před krachem. Ráno 24. října ještě probíhalo na newyorské burze naprosto poklidně. Najednou však zcela zmizely nákupní příkazy a spousta investorů podlehla panice.
Každý se chtěl co nejrychleji zbavit akcií, z nichž se postupně stávaly bezcenné kusy papíru. V náhlém výprodeji mizely cenné papíry, které byly z velké části nakoupené na úvěr. Den po černém čtvrtku zasáhly zprávy o výprodeji na newyorské burze také evropské trhy.
Následovaly obdobně „černé“ pondělí a úterý. Čtyřdenní burzovní propad odepsal z hodnoty akcií 30 miliard dolarů, což by dnes představovalo hodnotu přes 400 miliard dolarů. Krach na newyorské burze sebral iluze všem, kteří věřili, že poválečný hospodářský růst USA potrvá věčně.
Těsně před kolapsem zažívala americká burza období závratného růstu. V praxi to vypadalo tak, že si lidé bez uvážení půjčovali peníze, a ty pak na burze „otáčeli“. Spekulování přitom tehdy nebylo jen výsadou makléřů. Do cenných papírů investovali také politici, celebrity i miliony obyčejných Američanů. Ti všichni si však museli 24. října sundat růžové brýle.
KOMENTÁŘ: Vyvolat globální krizi je snadné, předejít jí naopak dost drahé |
Miliony lidí přišly o své úspory, zkrachovaly tisíce bank a firem, rapidně stoupla nezaměstnanost. Krize, kterou odstartoval krach newyorské burzy, však nezůstala jen na Wall Street. Brzy se přesunula i do Evropy. Začalo tak několik let trvající období známé jako velká deprese.
Nejníž se burzovní indexy dostaly v létě 1932, kdy byly zhruba o 90 procent nižší než v září 1929. Hrubý domácí produkt USA poklesl v letech 1929 až 1933 o třetinu. Na hodnotu, na které byly před počátkem krize, se akcie znovu dostaly až po pětadvaceti letech.
Krize měla katastrofální následky. V době, kdy dosahovala svého vrcholu, bylo v USA 16 milionů nezaměstnaných. Ve velkém bankrotovali podnikatelé, zavíraly se doly a továrny a tisíce lidí skončily bez domova. V letech, kdy hospodářská krize probíhala, vzrostl také počet sebevražd. Trvalo jedno desetiletí, než z ní Spojené státy definitivně vyvázly.
Ozvěna v Evropě
Dopady na Evropu nebyly o moc menší. Británie se potýkala s téměř pěti miliony nezaměstnaných, v německé ekonomice pak klesl objem peněz o 28 procent. Nezaměstnaných Němců bylo více než šest milionů, neutěšená hospodářská situace napomohla vzestupu nacistické ideologie.
V tehdejší ČSR v osudný čtvrtek neměl o vypuknutí jedné z největších hospodářských krizí moderních dějin nikdo ani ponětí. Hlavním tématem v tuzemských novinách byly blížící se parlamentní volby a o krachu americké burzy informovalo pouze burzovní zpravodajství. Zprvu se zdálo, že se Československu krize buď vyhne, nebo nebude mít tak velký dopad.
O krok blíže ke krizi. Pětina evropských zákazníků otálí s placením účtů |
Československá ekonomika, která byla kapitálově slabá a závislá na vývozu, však do krize nakonec propadla také. Stalo se tak sice později, až ve třicátých letech, ale zato na delší dobu. „U nás byla krize nejhlubší na konci roku 1933 a v roce 1934,“ doplnila pro Český rozhlas začátkem měsíce ekonomka Hana Lipovská.
Deset korun pro nezaměstnané
Během krize poklesla průmyslová výroba v Československu o 40 procent a došlo k masivnímu propouštění. Výsledek byl podobný jako v Německu – z nespokojenosti lidu, stávek a názorové radikalizace těžili především komunisté a extremistické strany.
Hlavní problém představovala nezaměstnanost. Zástupy lidí bez práce se staly smutným symbolem hospodářské krize. Bez zaměstnání bylo více než 900 tisíc lidí, nejvíce postiženi byli obyvatelé pohraničí. Krize zlikvidovala malé živnostníky, došlo k propuštění nebo předčasnému odchodu do penze mnoha úředníků a státních zaměstnanců a absolventi škol nenacházeli práci s patřičným uplatněním.
Prvorepublikový systém pomoci pro lidi bez práce se během krize sesypal. Podle statistik z roku 1933 pobíralo podporu pouze 247 tisíc lidí, nárok přitom měli na pomoc v hodnotě mezi deseti a dvaceti korunami. Kilogram chleba tehdy vyšel na 3 koruny.
Během uplynulých devadesáti let se společnost do tak rozsáhlé hospodářské krize už znovu nedostala. Dle mnohých názorů se lidé poučili z minulých chyb a když v roce 2008 hrozilo opakování scénáře z roku 1929, byli schopni hrozbu včas odvrátit.
