Podle průzkumu šlo z rozpočtu ropných gigantů, jako jsou BP, Chevron, ExxonMobil, Shell a Total přibližně 123 milionů eur. Zbylých 128 milionů pak pocházelo od dalších třinácti skupin, zaměřujících se na ropu či zemní plyn.
Částky byly odhaleny v evropském transparentním rejstříku poté, co koalice neziskových organizací (Corporate Europe Observatory, Food & Water Europe, Friends of the Earth Europe a Greenpeace) sepsala zprávu, ve které protestuje proti narůstajícímu vlivu ropných společností na evropskou politiku.
„Čtvrt miliardy euro vám v Bruselu stoprocentně zaručí snazší přístup k informacím a větší vliv,“ říká Pascoe Sabido z Corporate Europe Observatory, který je jedním z autorů zprávy. Sabido také obvinil společnosti Shell a BP za provozování aktivit, které maří snahy Evropské Unie v boji proti klimatickým změnám. „Firmy jako Shell, BP a jejich lobbistické skupiny, sabotují a oslabují Evropskou unii v tom, aby zasáhla v časech klimatické krize.“
Podobně se vyjadřuje i další spoluautor zprávy Sebastian Mang z hnutí Greenpeace. Podle něj vláda kvůli zisku spolupracuje s ropnými společnostmi i za cenu toho, že jsou zodpovědné za mnoho lidských životů a devastaci planety. „Greenpeace usiluje o to, aby Evropa začala využívat pouze obnovitelné zdroje. Požadujeme, aby se politické instituce přestaly paktovat se společnostmi, které zpracovávají fosilní paliva,“ řekl Mang pro EUobserver.
Pravidelné schůzky s eurokomisaři
Analýza veřejných záznamů Evropské komise ukazuje, že ropné společnosti a jejich průmyslové skupiny mají v Bruselu okolo 200 lobbistů. Ti od roku 2014, kdy se do funkce dostal Jean-Claude Juncker, uskutečnili 327 schůzek s eurokomisaři. V průměru to tak vychází na více než jednu schůzku týdně.
V tomto období pak zisky výše zmiňovaných firem vzrostly na více než 82 miliard euro. Podle průzkumu je však čtvrt miliardy pro Brusel jen špičkou ledovce. Ve zprávě totiž nejsou zmíněny lobbistické výdaje, které se vztahují na parlamenty jednotlivých států a národní instituce.
Zájem lobbistů na ovlivnění evropské legislativy ohledně klimatických regulací, je zcela zřejmý. V době projednávání klimatického plánu v roce 2014, společnosti vykazují výrazně vyšší výdaje. Do evropských institucí bylo tou dobou investováno 34,3 milionů eur.
Propojení politiky a ropných společností, je žhavým tématem posledních týdnů. Ve středu proběhlo slyšení v americkém Kongresu, které zkoumalo, jestli jsou ropné společnosti schopny dostát svým slibům, které hodlaly učinit v rámci řešení klimatické krize.
V New Yorku zase nejvyšší soud započal vyšetřování na základě obvinění, že společnost ExxonMobil lživými výroky o klimatické změně oklamala svoje investory. Činnost společností, zpracovávajících fosilní paliva, se řeší i v Británii, kde firmy BP a Shell čelí čím dál tím většímu odporu ze strany veřejnosti i sponzorů.
Ropné společnosti se proti obvinění kolektivně brání a nezávisle na sobě tvrdí, že lobbují výhradně za etické věci v souladu se zákonem a souhlasí s přizpůsobením se novelám upravujícím jejich činnost. Jediná společnost, která se k celé aféře dosud nevyjádřila, je britská BP.