Polsko plánuje do roku 2043 postavit několik jaderných elektráren. Jedna má stát severozápadně od Gdaňsku u Baltského moře a výstavbu má mít na starosti americká společnost Westinghouse. V Polsku má stát také celkem 24 malých reaktorů od společnosti Hitachi Nuclear Energy a čtyři z nich by se mohly nacházet právě v Osvětimi, píše rakouský server Der Standard.
V rámci procesu EIA podléhá výstavba jaderné elektrárny důkladnému schvalování i na mezinárodní úrovni a třeba Rakušanům se plán zatím příliš nepozdává.
Poradenská firma Pulswerk, součást Rakouského institutu pro ekologii, vypracovala z pověření Ombudsmana pro životní prostředí města Vídeň odborné stanovisko, ve kterém tuto skutečnost kritizuje. Nelíbí se jí tvrzení provozovatele, že pravděpodobnost hypotetických havárií je velmi nízká; tvrdí, že to není technicky zdůvodněno.
Napjaté a vyčerpávající. Grossi mluvil s Putinem o elektrárně v Záporoží |
Rakušané zároveň říkají, že je třeba nejprve prokázat proveditelnost, spolehlivost a účinnost navrhovaného technického řešení. Každý komponent modulárních reaktorů by podle jejich stanoviska měl být nejprve dostatečně otestován, jestli je pro použití vůbec vhodný.
Otázkou je i jaderný odpad
Velké otázky kladou Rakušané i z hlediska jaderného odpadu. V polských plánech totiž nyní absentuje vysvětlení, jak s ním bude nakládáno. Polsko však konkrétní představu ještě nemá a přiznává, že hledání a posuzování vhodné lokality může dlouho. Zatím se k tomuto tématu mohou vyjadřovat polské obce.
Proti novým jaderných blokům v Česku se v Rakousku zvedl odpor |
K negativnímu hodnocení polského záměru se přidávají i někteří rakouští politici. „Sny o jaderné renesanci v Evropě jsou absolutně nereálné. Průmysl se snaží šířit narativ, že malé modulární reaktory mají zachránit celý jaderný sektor. Realizace ale není v současné době vůbec v dohledu, neboť se nepodařilo vyřešit mnoho technických otázek,“ komentuje polský záměr Jürgen Czernohorszky, radní pro životní prostředí města Vídeň.
Poláci s jadernou energií teprve začínají
Výstavba jaderných reaktorů v polské Osvětimi se poprvé zvažovala již v sedmdesátých letech minulého století. Tehdejší komunistický režim v Polsku uvažoval o vybudování dvou jaderných elektráren. K tomu nakonec nedošlo, ačkoliv stavba té první začala již v roce 1982. Hlavním důvodem nedokončení tohoto projektu byla nehoda poměrně nedaleké jaderné elektrárny v tehdy sovětském Černobylu.
Opětovně se o jaderných elektrárnách v Polsku začalo hovořit až v roce 2007. Tehdejší polská vláda ve své koncepci s výstavbou jaderných zdrojů počítala, první z nich měly být podle prvotní vize k dispozici již v roce 2025. Cesta za polskými jadernými elektrárnami byla podrobněji nastíněna v Polském jaderném programu z roku 2014. O pět let ji tamní politici potvrdili a zároveň zpřesnili.
Aktuálně se hovoří o tom, že v Polsku má mezi lety 2033 a 2043 vyrůst hned šest velkých reaktorů a spousta těch malých. Již za devět let má v Polsku americká firma Westinghouse spustit první reaktor v lokalitě Lubiatowo-Kopalino v Pomořanském vojvodství. V letech 2035 a 2037 tu mají postupně rozjet další dva stejné bloky.
Rusko a Čína plánují jadernou elektrárnu na Měsíci. Pro lunární osady, tvrdí |
Stavbu malých modulárních reaktorů WRX-300 od GE Hitachi má mít na starosti firma PKN Orlen a prvně by měly vyrůst na přelomu let 2028 a 2029. I kvůli tomu vznikl během loňského jara společný podnik se společností Synthos Green Energy podnikatele Michala Solowowa.
Polské investice do jaderné energetiky souvisí i s probíhajícím přechodem na obnovitelné zdroje. Ještě v současné době se velká většina elektřiny na území Polska vyrábí z uhlí. To by se v příštích letech mělo i díky jádru změnit.
