Na postup Českého svazu včelařů (ČSV), který v ČR zastupuje 96 procent chovatelů, si Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV), sdružující zhruba tisícovku chovatelů, stěžovala v otevřeném dopise adresovaném ministerstvu zemědělství. To nicméně ujistilo, že ztráta dotací pro včelaře nehrozí.
Podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého platí, že pokud se ČSV stane žadatelem dotace, má povinnost zúřadovat všechny dotace, které mu jednotliví včelaři podají. Při předávání žádostí pak podle něj musí vyznačit, zda se jednalo o členy nebo nečleny. „Konkrétní podmínky administrace žádostí si pro jednotlivé chovatele včel nastavuje sám dle svého uvážení,“ sdělil ČTK.
Na příští tři roky včelaři mají podle schváleného nařízení dostat dotace za téměř 200 milionů korun, půl na půl z evropských a národních zdrojů.
Právě dotace a jejich přerozdělování jsou předmětem dlouhodobých sporů mezi včelaři. Ti mají v rámci zemědělských dotací unikátní postavení. Žádosti totiž administroval donedávna dominantní svaz, nikoliv Státní zemědělský intervenční fond, jako je tomu v jiných oblastech. Platební agentura ministerstva tvrdila, že je to tak nejlepší, protože se jedná o administraci dotací pro zhruba 60 tisíc subjektů, což je příliš složité. Tento stav se v srpnu změnil.
Nyní si včelaři mohou zažádat o některé dotace skrz ČSV i PSNV. Ani to však Pracovní společnost nepovažuje za správné. Podle nich by evropské dotace nemusely mít prostředníka a měly by se vyplácet přímo Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). Ten totiž rozděluje dotace u všech ostatních zemědělských aktivit.
Členové ČSV podle Asociace včelařských spolků porušili své slovo, když se na srpnovém zasedání usnesli, že budou spravovat požadavky včelařů zásadně pouze pro členy svazu. Na jednáních o Českém včelařském programu na období 2020 - 2022 se naopak podle ředitele kanceláře PSNV Radomíra Hykla zavázali k administrování evropských dotací pro všechny tuzemské včelaře.
Předsedkyně ČSV Jarmila Machová ale říká, že k takovému závazku nedošlo. Možnost zprostředkovat dotace i pro nečleny svazu byla pouze předmětem návrhu.
„Padl návrh z naší strany na možnost zprostředkovat dotace i pro nečleny svazu za určitých podmínek. Šlo o možnost, o které lze dále jednat. Těžko může svaz jen tak zavázat předsedkyně nebo tajemník,“ uvedla Machová.
Všichni, nebo nikdo?
Mezi spravování dotačních požadavků jednotlivých včelařů patří například technická pomoc nebo boj proti varroáze - infekčnímu onemocnění včel. Dotaci lze poskytnout i na úhradu nákladů na rozbory medu nebo na obnovu včelstev.
V otevřeném dopise Asociace včelařských spolků varuje, že pokud neexistují rovné příležitosti pro všechny, Brusel může zastavit přísun dotací a nebude je mít nikdo.
„To je ale krajní meze,“ komentuje ředitel kanceláře PSNV Radomír Hykl. „Nečleni svazu, kteří se k dotacím nebudou moct dostat, se přirozeně budou bránit. Taková znevýhodněná skupina se může obrátit na Brusel. A pokud Brusel uzná, že se ty dotace nevyplácí pro všechny včelaře, tak je nakonec nebude mít nikdo.“
„Aby dotace byla dostupná i pro toho posledního chovatele“
Hykl zároveň říká, že nemůže být nic těžkého na tom, aby dotace včelařům přiděloval přímo SZIF. „Minulý rok počet žádostí o včelařské eurodotace nepřekročil tři tisíce, přitom včelařů je okolo 60 tisíc. To znamená, proč by to SZIF nemohl dělat? Technicky to možné je, když se to rozumně nastaví.“
S tím nesouhlasí předsedkyně ČSV Machová. Jedna věc jsou unijní dotace a druhá věc jsou národní dotace, které se musí rozdělit mezi všechny včelaře. Na jedno zazimované včelstvo obdrží každý včelař 150 korun.
„Takzvanou dotaci 1.D vyhlášenou ministerstvem zemědělství administruje Český svaz včelařů pro všechny chovatele včel už cca od roku 1995,“ říká Machová. „V podstatě suplujeme v rozdělování dotací na chovatele včel stát. Český svaz včelařů se toho ujal, aby dotace byla dostupná i pro toho posledního chovatele včel v Dolní Lhotě.“
Být prostředníkem mezi včelaři a státem není podle Machové jednoduchá práce. „Dotace pro farmáře nad 150 včelstev je podmíněna udržením počtu chovaných včelstev po dobu pěti let,“ upozornila. Pokud tyto počty včelstev chovatel neudrží, musí se dotace vracet. „Nikdo nemůže chtít po ČSV, aby ručil za to, že koneční příjemci po dobu pěti let budou předmět dotace užívat a že budou mít oněch více než 150 včelstev.“
Machová říká že svaz už nyní vymáhá vratky za zhruba 400 tisíc korun od těch, kteří v minulosti porušili dotační podmínky.
Včelařská velmoc
Minulý rok přijal Český svaz včelařů od SZIFu víc jak 63,5 milionů korun, aby je mezi včelaře rozdělil. Jen na boj s varroázou šlo loni 30,1 milionů korun (psali jsme zde). Podle Českomoravské společnosti chovatelů bylo na konci minulého roku v Tuzemsku víc jak 770 tisíc včelstev. Česká republika je včelařskou velmocí.
Na příští tři roky mají včelaři podle schváleného nařízení dostat dotace za téměř 200 milionů korun, půl na půl z evropských a národních zdrojů. Peníze mají podpořit české včelařské chovy, zlepšit jejich výrobky i pomoci jejich uvádění na trh. Podmínky pro získání dotací, které v rámci Českého včelařského programu navrhlo ministerstvo zemědělství, schválila vláda v červnu.
