Tentokrát měla AMD dost času na to, aby vše podstatné stihla zařídit před vydáním. Alespoň v tomto duchu hovoří oficiální prezentace. V případě prvního Zenu tkvěl jeden z problémů v tom, že boost řízený operačním systémem reagoval poměrně pomalu a trvalo desítky milisekund, než procesor naběhl na maximální boostovou frekvenci. Tím docházelo k plýtvání jeho potenciálem, neboť část úlohy byla provedena na pomalejších (základních) taktech, tedy s nižším výkonem.

Se Zen 2 / Ryzen 3000 by se to nemělo opakovat. AMD se podařilo prosadit integraci podpory pro novou generaci do květnové aktualizace Windows 10, takže recenzentům ani prvním uživatelům nebude najíždění boostu brzdit pomalá reakce operačního systému a namísto ~30 ms naběhne maximální takt do 1-2 milisekund.

Windows 10 již také počítají s uskupením jader a budou využívat nejprve jádra v rámci jednoho CCX bloku, než zatíží další. To je žádoucí jak z hlediska energetické stránky (v případě zátěže nižšího počtu jader může být sekundární čiplet převáděn do úsporného režimu a nekonzumovat energii), tak z hlediska výkonu. Pokud například dvě jádra přistupují ke stejným datům, je žádoucí, aby šlo o jádra připojená ke stejné části cache, tedy v rámci jednoho CCX.

Správné přiřazení jader má podle testu AMD vliv na herní výkon až ve výši 15 %, správně řízený boost může ovlivnit aplikační výkon až o 6 %.

Druhou slabinou vydání původního Zenu byla podpora pamětí. Opět šlo o softwarový zádrhel. Pro vydání byla totiž zajištěna kompatibilita v rámci specifikací JEDEC. S přetaktovanými pamětmi s nadstandardními takty a latencemi si prvotní verze BIOSů příliš nevěděly rady, a tak bylo potřeba nastavit pamětem nižší takty a vyšší latence, než DDR4 moduly i řadič procesory zvládaly.

V případě Ryzen 3000 / Zen 2 by toto nemělo představovat problém. Podpora většiny rychlých modulů je v BIOSu zahrnuta a krom toho nový řadič pamětí zvládá výrazně vyšší taktovací frekvence. To souvisí mimo jiné s oddělením taktovací frekvence paměťového řadiče s frekvencí Infinity Fabric (takty mohou být 1:1 nebo 2:1, takže nižší takty na úrovni Infinity Fabric neomezují taktování pamětí). Na základní desce společnosti MSI s čipsetem X570 byly zprovozněny paměti až na DDR4-5100 při vzduchovém chlazení. Podle AMD bylo dosaženo i DDR4-5133. To je částečně dáno i návrhem desek X570, které mají vodivé dráhy (spoje) mezi procesorem a pamětmi navržené s ohledem na přenosy při vysokých taktech. S na kombinaci taktů, latencí a ceny by měly být zlatým středem paměti jako DDR4-3600 až DDR-3733.

Podpora rychlých pamětí má pozitivní vliv na herní výkon, který (měřen rozdíl mezi DDR4-2667 a DDR4-3600) zvyšuje o 5-10 %. Slajd výše dále ilustruje vliv dvojnásobné cache Zen 2 na herní výkon; ten dosahuje 10-20 %. Graf je zaměřený pouze na technologie související s přenosy dat, ale pro úplnost si zaslouží zmínit, že nezanedbatelný vliv na herní výkon má také nárůst IPC.