V době, kdy tištěná periodika o počítačích měla ještě převahu nad elektronickým obsahem, si dokázala vymoci privilegium předčasných recenzí. Pokud zkrátka číslo časopisu vyšlo před datem, na které bylo pánované vydání hardwaru, pak redakce dostala hardware na testy s předstihem, aby její redakce nepřišla s křížkem po funusu několik týdnů po webových recenzích. Redakce francouzského časopisu CPC Hardware si tuto výsadu dokázala udržet doposud. Určitá omezení jsou sice evidentní (příliš rozsáhlý test by se jistě nelíbil elektronickým periodikům, která si musejí ještě nějaký ten týden počkat), ale obrázek si udělat lze.

V souvislosti se zmíněným omezením je třeba říct, že autor testoval na loňském čipsetu A320, což znamená absenci podpory pro XFR2 boost, ale to prý žádnou citelnou výkonnostní újmu znamenat nemá.

Skupina testů zahrnující převod HEVC - H264, Mathematica, PovRay, Blender, 3DSMax a Corona vykazuje výkonnostní posun o 14 % oproti Ryzen 7 1700X (pokud za 100 % považujeme Ryzen 7 1700X), ale z grafu lze vyčíst i 14% oproti Ryzen 7 1800X (pokud ovšem za 100 % budeme trochu neintuitivně považovat Core i5 7600K, jako autor testu). Ve hrách se pozice novinky oproti Ryzen 7 1700X zlepšila o 5,5 %, oproti Ryzen 7 1800X o 3,4 %. Stravitelnější ale asi bude informace, že nové Ryzeny ve hrách zapadají mezi Core i5 z generace Kaby Lake a Core i5 z generace Coffee Lake.

Další graf ukazuje chování nového turba, které nevychází z předdefinovaných hodnot (které jsou pouze korigované podle monitoringu), ale reálného vytížení, zahřívání a spotřeby. Rozdíl v taktech při vytížení dvou jader pak oproti minulé generaci dosahuje téměř 500 MHz, což odpovídá asi o 13 % vyšší frekvenci.

Posun skutečných latencí (tedy absolutních hodnot) u přístupů k pamětem je poměrně výrazný, při použití totožných pamětí latence klesly o 11 %. AMD se podařilo o 50 % snížit náskok, který má Intel s Coffee Lake oproti první generaci Ryzenu.

Další graf prezentuje snížení latencí na jednotlivých úrovních cache a v závěru i RAM. V případě L1 cache zůstává vše při starém, latence L2 cache byla snížena o 28 %, latence L3 cache klesla o 13 % a latence v přístupu k RAM o zhruba 7,5 % (zde bylo testováno s DDR4-2400, předchozí test srovnával výsledky s DDR4-2666).

Test spotřeby odpovídá očekávání, o 10 wattů zvýšené TDP Ryzenu 7 2700X oproti Ryzenu 7 1800X se promítá v naměřených hodnotách 13 watty navíc. V klidu lze pozorovat o 1 watt nižší spotřebu; je ale třeba připomenout použití čipsetu minulé generace (s řadou 400 bylo avizováno neupřesněné zlepšení energetické efektivity, což může znamenat o nějaký ten watt méně při operacích intenzivně využívajících čipset).

Přestože se nekoná žádné velké překvapení, je potvrzení neoficiálních výsledků pozitivní zprávou. AMD se podařilo potvrdit náskok ve vícevláknové zátěži, snížit konkurenční náskok u her a aplikací využívajících nižšího počtu vláken a vylepšit některé prvky, které mohou mít - byť ve specifických situacích - nezanedbatelný vliv na výkon (latence, turbo). Vyšší výkon s sebou nese i zvýšení spotřeby, které však není příliš dramatické a odpovídá faktu, že 12nm proces GlobalFoundries je ve své podstatě vylepšením 14nm výroby, nikoli plnohodnotným mezigeneračním skokem, který přijde se 7 nanometry (nejspíš za rok a něco).