Ať už těžíte jakoukoli kryptoměnu procesorem, grafickým jádrem nebo specializovaným zařízením (obvykle ASIC nebo FPGA), je otázkou číslo jedna rentabilita. V případě procesoru nebo grafické karty ani nemusí jít o celou pořizovací cenu hardwaru, protože hardwaru i po ukončení těžby jistá hodnota zůstane. Řešena bývá především cena spotřebované energie, která nesmí být vyšší než hodnota vytěžené kryptoměny. Problémem číslo dva pak je, co s odpadním teplem. Odvádět ho například klimatizací opět snižuje rentabilitu.

Z opačného konce to vzali pánové z Irkutska, podnikatelé Ilja Frolov a Dimitrij Tolmachev. Ti se rozhodli, že teplo nebudou považovat za odpad, ale žádoucí a využitelný produkt těžby. Vymysleli a uskutečnili způsob, jak chlazení kryptofarmy napojit na systém podlahového vytápění a úspěšně tento prototyp využívají.

Frolov nastínil, že cena energie v Irkutsku je nízká, takže těžba vynáší i sama o sobě, ale v případě využití odpadního tepla se ušetří na vytápění a rentabilita dále roste. Oba pánové do budoucna plánují vybavit podobně koncipovaným řešením 2000 tzv. kryptodomů. Jejich majitelům tak těžba bude nejen vydělávat, ale ještě přinese teplo zdarma.