HBCC Vegy může zvýšit herní výkon v situaci limitované procesorem
Když AMD při vydání Vegy uváděla, že HBCC dokáže zvýšit výkon i tam, kde hra není omezena kapacitou paměti, nebylo jasné, odkud by se FPS měly vzít. Middle-Earth: Shadow of War to názorně vysvětluje…
HBCC neboli High-Bandwidth Cache Controller je nový režim fungování paměťového řadiče, který přinesla architektura Vega. Zatímco doposud si správu grafické paměti řešil software, Vega umožňuje tuto úlohu přesunout sama na sebe a paměť spravovat jako cache. To může mít několik výhod. Ta první a nejzásadnější je, že stránkovaná data rozdělená na malé bloky může průběžně přesouvat mezi systémovou a grafickou pamětí a mít tak u čipu jen to, co je opravdu třeba (a nikoli celý velký blok dat jen proto, že z něj bude třeba pár megabajtů). Díky tomu, že je grafická paměť využitá efektivněji, jí stačí méně, takže se hned tak nezaplní a neomezí výkon GPU.
Při vydání Vegy ale AMD ukázala slajd, ve kterém uváděla ukázku, kdy s HBCC dosahuje výkonu o 7 % vyššího než bez HBCC i když není hra omezena kapacitou paměti. Přestože byly výsledky AMD empiricky ověřeny, nebylo jasné, odkud se oněch 7 % FPS navíc bere.
Nyní tento důvod vyšel najevo. Redakce německého webu ComputerBase spáchala výkonnostní recenzi nové hry Middle-Earth: Shadow of War, kterou později doplnila o několik specifických měření včetně rozdílu ve výkonu bez a s použitím HBCC. Rozdíl dosahuje 10 % FPS navíc v 1920×1080, 8 % FPS navíc ve 2560×1440 a 4 % FPS navíc v 3840×2160. Trend je tedy opačný, než by se na první pohled dalo očekávat - s vyšším rozlišením a tedy i vyšším využitím paměti je náskok nižší.
Za to je zodpovědná kombinace dvou faktorů. Ten první je, že 8 GB paměti hře stačí i ve 4k, takže nedochází k omezení výkonu vlivem nedostatku paměti, který by aktivace HBCC mohla zachránit. Druhý faktor: Hra je poměrně výrazně limitována procesorovým výkonem. Dokáže sice profitovat z vyššího počtu procesorových jader, ale přesto je pro ni poměrně zásadní jednojádrový výkon - tedy dokud nejsou FPS omezeny výkonem grafické karty. HBCC, která přesune softwarovou správu paměti z procesoru na hardwarové zpracování, které si provádí samo GPU, tak uvolní určitý výkonnostní potenciál procesoru, který je pak využitý k dosažení vyšších herních FPS.
Aby byly výsledky s HBCC zasazené do kontextu, doplnil jsem je do výkonnostních grafů ComputerBase, takže je názorně vidět pozice v základu i po zapnutí HBCC oproti ostatním grafickým kartám:
HBCC nebylo testováno s Vegou 56, takže lze pouze předpokládat, že aktivace posune její výkon v této hře více či méně nad úroveň GeForce GTX 1080. Pozice Vegy 64 se s HBCC dostává stabilně blíže GeForce GTX 1080 Ti než GeForce GTX 1080. Opět nezbývá než politovat, že AMD doposud do herních profilů neimplementovala automatické zapnutí HBCC u her, kde to má přínos. Uživatel musí funkci aktivovat sám podle vlastního úsudku.
ComputerBase testovala zapnutí / vypnutí HBCC na přetaktovaném procesoru Intel Core i7-6850K s 6 jádry a 12 vlákny. Pokud by byl použitý níže taktovaný procesor, se kterým je výkonnostní limitace výraznější, je zřejmé, že rozdíly po zapnutí HBCC by mohly být i vyšší (než výše uvedených 10 % / 8 % / 4 %).
Zdroje:
