Po necelém týdnu spekulací se potvrdily zvěsti o tom, že silně zadlužený výrobce chytrých hodinek bude odkoupen jinou společností z oboru - výrobcem chytrých náramků a sportovních trackerů Fitbit. Cena nebyla ani jednou stranou potvrzena, ale podle neoficiálních informací jde o sumu v rozmezí 34 až 40 milionů dolarů a měla by stačit na vyrovnání závazků Pebble vůči věřitelům. Fitbit za tyto peníze získává patenty, software a většinu zaměstnanců Pebble, obchod naopak nezahrnuje již vyrobený hardware a podporu prodaných kusů, takže stávající zákazníci jsou odteď bez záruky. Značka jako taková dále pokračovat nebude, po pěti letech zároveň s ní končí startup, který se zapsal do historie crowdfundingu několika veleúspěšnými kampaněmi a byl schopen vymyslet, vyrobit a dodat statisíce zařízení v hodnotě milionů dolarů. Co asi bylo špatně?

Celý trh nositelností je zajímavý zejména tím, že často působí, jako by bylo spíše toužebným přáním výrobců těchto technologií, aby je lidé chtěli, než že by je lidé opravdu chtěli. Není to ani  deset let, co Apple rozjel trend celodotykových mobilních telefonů a dnes už považujeme placku u níž zabírá displej celou přední stranu za standard. Jisté skupině uživatelů se to sice nelíbilo (a možná stále nelíbí), ale většina takový způsob ovládání vzala za svůj a zařízení mimo trend dnes nestojí ani za zmínku. Chytré hodinky, sportovní náramky a další podobná elektronická zařízení se ale do mainstreamu zatím  nepodařilo protlačit nikomu, zdá se že průměrný zákazník po nich prostě netouží, marketing-nemarketing.

Hlavním faktorem dosavadního relativního neúspěchu pravděpodobně je, že zatímco chytrý mobil je funkčně bohatší náhradou mobilu obyčejného, chytré hodinky obyčejné hodinky nenahradí. U značné části populace totiž není co nahrazovat, protože odvykla náramkovým hodinkám ještě rychleji, než si na ně po první světové válce zvykla. Těm, kteří hodinky stále ještě nosí, těžko vysvětlíte, že je lepší dvakrát denně nabíjet, než jednou za tři roky vyměnit baterii v hodinářství a majitelé kvalitních mechanických hodinek švýcarské, německé či japonské provenience se tomu kousku plošňáku na náramku rovnou vysmějí. Za chytré hodinky tak peníze utratí jen technonadšenci a lidé ochotní ke kompromisu výměnou za služby, které jim nositelné zařízení poskytuje. A ani jedna z těchto skupin momentálně netvoří tržně dostatečně silnou skupinu.

Končí proto právě Pebble, malý výrobce s velkými ambicemi, jehož hodinky se zbytku produkce vymykaly. Jistě, také to nebyly žádné šperky, kvůli nimž by měli pánové pod Alpami těžkou hlavu a nemohli usnout v obavách o budoucnost, ale byly to vcelku příjemné sportovní "digitálky", které při použití v online režimu vydržely bez připojení k nabíječce více než týden a pokud jste je používali offline, pak stačilo nabíjet jednou za měsíc. Bateriová výdrž Pebble ještě více vynikala při srovnání s konkurencí v podobě Apple Watch nebo modelů založených na Android Wear, které po uvedení na trh nabízely i jednodenní výdrž a to ještě za předpokladu, že je majitel používal v souladu s doporučením výrobce a neptal se jich příliš často na čas.

Své červené Pebble Classic jsem si pořídil před necelými třemi roky, v té době to ještě byly pouze Pebble, protože jiný model neexistoval. Většinu této doby jsem je k telefonu připojené neměl, důvodem pořízení totiž nebylo, aby mi notifikace dělaly peklo ze života, ale možnost sestavit si obsah hodinek dle vlastního vkusu. Vzhled hodinek ("watchface") dle momentální nálady, možnost výběru z několika různých kalendářů, stopek a krokoměrů - to obyčejné digitálky nenabídnou. K tomu perfektně čitelný displej založený na technologii elektronického papíru a přesný digitální kompas - na ani při zpětném pohledu bych nevybíral jinak a nedivím se, že kampaň na výrobu těchto hodinek byla svého času vůbec nejúspěšnější kampaní na Kickstarteru.

Bohužel ale Pebble neměl to, co má konkurence. Ta totiž až na nemnohé výjimky z prodeje smartwatch nežije a chytré hodinky jsou pro ni jen další možností, jak získat zákazníka. Když se něco nepovede, dotuje se omyl z výsledků divize telefonů, tabletů, počítačů, televizí - prostě něčeho jiného. A zatím se zdá, že bez pořádného finančního polštáře je šance úspěchu nevelká, zvláště v případě wearables, kde se dosud neví, jak velké množství lidí nakonec v budoucnu  stabilně zaujmou a zda vůbec.

Pozn. David: dovolte mi přihřát si svou polívčičku připomínkou dva roky starého blogpostu. Pebble se z jeho textu vymykaly a paradoxně proto skončily (zatímco bídně použitelný "šmuk" od jiných vesele žije dál):

• Zbytečnost roku 2014: chytré hodinky [23.12.2014]