Podle France umělá inteligence (AI) v budoucnu připraví o práci lidi v povoláních, která vyžadují malou kvalifikaci a většinu pracovní doby v nich lidé řeší rutinní, ale pro stroje dobře pochopitelné, úkony. Ideálně ty, u kterých nezáleží, jestli jsou udělány s nějakou chybkou nebo ne.
„Takové profese půjdou pryč, respektive nebude potřeba je dělat. Dneska je ale ještě levnější platit člověka, protože stroj je zatím dražší. Za dva roky to ale bude někde jinde. Vývoj jde rychle kupředu,“ upozornil Franc.
Typicky jde podle něho o povolání, kde se vyhodnocuje spousta vzorků, a čím více jich pracovník vyhodnotí, tím je lepší. To jsou ale stroje schopné naučit se výrazně rychleji. „Ono se to už používá, jen se o tom tolik nemluví. Například rentgenové snímky už dokážou vyhodnotit stroje. Odborníci se zaměřují jen na ty snímky, které stroj určí jako podezřelé, a díky tomu lze celkově odbavit více pacientů. Není to tak, že by se proto rentgenologové báli o práci,“ uvedl příklad Franc.
Místo novinářů roboti? Umělá inteligence se prosazuje v médiích, padají výpovědi |
Dalším příkladem může být právník, který má zkoumat, jestli nějaký text implikuje určité chování nebo ne, či vyhledávání plagiátů.
Jak připravit rozhovor
„Není to ale jen o rozpoznávání textů a obrázků, ale i videa. Pokud máte dobře značenou cestu, všude jsou vidět čáry, značky a cesty jsou dostatečně široké bez nějakých zákeřných úseků, tak autonomní vůz je daleko přesnější, efektivnější a bezpečnější než řidič,“ přidal další příklad další spoluzakladatel společnosti Agnostix Mário Mitas.
Konkrétně v žurnalistice může umělá inteligence pomoci například s přípravou rozhovoru. „AI pomůže sestavit osnovu, vygenerovat příklady otázek, dokáže předělat zvukový záznam na text nebo dokáže udělat z mluveného projevu abstrakt,“ popsal Franc.
„Musíte mu dát ale správné instrukce a musíte to zkontrolovat. Rovněž za vás může vylepšit text, máte nějaké poznámky a AI je může rozvinout. Nenahradí vás, ale zkrátí čas na přípravu i čas na samotný rozhovor a jeho zpracování. Takže za den stihnete třeba dva rozhovory místo jednoho. Nebo jen jeden, ale budete mít prostor více se u něj věnovat důležitým věcem, jít do hloubky a celkově odvést kvalitnější novinářskou práci,“ vypočetl Mitas.
Podle jeho kolegy jde o to hledat potenciál, jak práci zefektivnit a ulehčit.
AI se ale dá využít i na generování fake news, a právě tady vidí oba odborníci další příležitost pro novináře.
Jak povznést řemeslo
„Mělo by to vést k znovunastolení řemesla, k jeho povýšení. Dnes lidé věří všemu, co je na internetu. Blog si může otevřít každý a napsat tam, co chce. Dříve, aby člověk něco publikoval, stálo ho to hodně úsilí, musel sehnat informace, obstát před editory, dnes to má jen pár médií. Teď si myslím, že začne být důležitá značka média a značka samotných novinářů a ti by si na tom měli dát záležet. Existují jména, u kterých víte, že ten člověk neodvedl polovičatou práci, takže může stoupnout jeho kredit,“ upozornil Franc.
Nový šéf ČTK: S umělou inteligencí pracujeme již dlouho, pomáhá při volbách |
„Musíme si uvědomit, že od určitého data bude internet zaplevelený vším možným, proto poroste význam zdroje a důvěry v něj. Také mě musí text zaujmout a tam přijde na řadu ta novinařina, nebudu chtít číst plonkový text, ale budu chtít dobře odvedenou práci, třeba hluboký rozhovor s někým, ‚vyšmátrání‘ nějaké ‚špíny‘ k případu, který musí na světlo, například kauza Watergate. Budu chtít tu přidanou hodnotu,“ připojil Mitas.
Doplnil, že právě toto potom odliší konkrétní média od zbytku. „Novinář bude mít víc času v terénu. Umělá inteligence je dobrá v tom, co existuje, ale to, co se děje, musí někdo zjistit, kauzy a příběhy se totiž odehrávají v hlavách lidí,“ podotkl.
AI místo učitele?
Využití umělé inteligence se ale intenzivně řeší i například ve školství. „Ukazuje se, že je chybou žáky hodnotit podle počtu stran vytvořeného textu, ale že v tom musí být nějaký vstup z reálného života, nějaké unikum nebo originální vhled. To nutí celý systém vzdělání ke změnám, protože se ukazuje, že jádro už není v tom sepsat obsáhlou zbytečnou závěrečnou práci. Aby si student zasloužil nějaký titul, musí to být o něčem jiném,“ popsal Franc. Jako příklad uvedl i psaní čtenářských deníků.
OBRAZEM: Modelky stvořené umělou inteligencí, které vydělávají jmění |
„Můžeme se ptát, nahradí umělá inteligence učitele? Některé asi ano, ale ta ambice by měla být: Mějme učitele, kteří učí tak, že je umělá inteligence nenahradí, protože budou chtít věci, které nejdou jen tak vygenerovat,“ uvedl Franc.
Dalším oborem je pak překládání z jazyka do jazyka v reálném čase, třeba na kongresech. Na to jsou jazykové modely umělé inteligence stavěné, ať už jde o jazyk lidský nebo strojový.
„Dnes už nepotřebujete k titulkování živého člověka a v budoucnu nebude potřeba ani živé herce na dabing nebo komentování sportovních utkání, protože popisovat, co se děje a vsouvat do komentáře perličky o sportovci AI zvládne,“ uzavřel Mitas.
