Nejvíce pociťovaným problémem české žurnalistiky je špatná ekonomická kondice médií. Za spíše či rozhodně závažnou ji označilo téměř devět z deseti dotázaných. Na nízké finanční ohodnocení si jich stěžovalo 83 procent.
Třetím nejpalčivějším problémem je pracovní přetížení, které pociťují zhruba tři čtvrtiny novinářů a novinářek. Dvě třetiny žurnalistů považují za závažný problém obtížné skloubení práce a osobního života. Přílišný tlak na výkon označilo jako problém 61 procent respondentů a útoky ze strany veřejnosti 53 procent.
S výjimkou špatné finanční situace médií, která je podle autorů studie zjevně univerzálně pociťovaným problémem, vnímá všechny další problémy jako závažné výrazně vyšší podíl žen než mužů. Největší rozdíl je patrný u nevhodného chování či šikany ze strany nadřízených. Osobně ji pociťuje jako problém 45 procent novinářek, ale pouze 21 procent novinářů.
Novinářky jsou oběťmi útoků, vyhrožování a obtěžování, ukázal průzkum |
Podobně velké rozdíly panují také například v případě obtížného skloubení práce a osobního života a malého zastání ze strany redakce v případě veřejných útoků.
Zkušenosti novinářů a novinářek jsou také výrazně rozdílné v případě sexuálního obtěžování. Alespoň jednou ve své kariéře v médiích se s ním setkaly tři čtvrtiny žen. Podle studie novinářky čelily obtěžování zejména v redakcích. Alespoň jednou zažilo nějakou formu sexuálního obtěžování přímo od kolegů nebo nadřízených až 52 procent respondentek.
Odchod z redakce zvažuje 31 procent dotázaných a odejít ze žurnalistiky jako takové by chtělo 28 procent novinářů a novinářek. „Odchod významně častěji zvažují ženy, nejmladší generace novinářů a novinářek do 40 let a ti na řadových pozicích. To lze číst jako jasný signál, kterým skupinám podmínky v českých redakcích příliš nevyhovují,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Marína Urbániková z Masarykovy univerzity.
Téměř všichni žurnalisté v Česku se osobně setkali s urážkami, nadávkami a zesměšňováním ať již on-line nebo v reálném světě. Zatímco muži podle průzkumu častěji čelí útokům vůči své domnělé politické orientaci a profesní reputaci, útoky na novinářky častěji směřují na jejich inteligenci, gender či vzhled. „Desetina respondentů, jak muži tak ženy, zažila fyzické napadení,“ doplnila Urbániková.
On-line dotazníkový průzkum Být novinářem a novinářkou v Česku provedl spolek Ženy v médiích. Od začátku loňského září do začátku prosince se do něj zapojilo 472 respondentů z různých redakcí. Autoři průzkumu upozorňují, že výzkumný soubor není reprezentativní pro českou novinářskou populaci jako celek, výsledky proto nelze zobecňovat na celou profesi.
