RECENZE: Nesnáším Pohádkov je neurvale zábavná komiksová rubanice

Gertrudu nechcete naštvat. Má ostrou vyřídilku a ještě ostřejší sekeru, kterou se umí zatraceně dobře ohánět. Naštvat ji vlastně ani nemůžete, protože je naštvaná pořád. Už sedmadvacet let trčí v nenáviděné říši Pohádkov, z které jí už docela slušně hrabe. Ne a ne se odsud dostat.

5 fotografií

Někdy osud vaše přání splní tak, že vám je sešle k nohám a k tomu ukáže zdvižený prostředníček. To přesně se stalo Gertrudě. Chtěla žít ve světě plném radosti, smíchu a kouzel. Stalo se, ale z radosti se stala permanentní depka, ze smíchu cynický úšklebek a kouzla? Inu, raději se nezmiňovat.

První svazek komiksové série Nesnáším Pohádkov nese velmi výstižný podtitul: A jestli neumřela, vyšiluje dodnes. Je to opravdu šílená záležitost, ale v tom nejlepším slova smyslu. Výtvarník a scenárista Skottie Young je mistr svého oboru.

Jeho kresba je dynamická, používá syté barvy, pevnou linku a skvěle rytmizuje jednotlivé panely. Totéž platí o scénáři, který staví na hlavu veškeré pohádkové stereotypy, je plný šťavnatých dialogů a utahuje si z komiksu jako takového. „Zavři zobák, Láďo. Pokouším se odcházet do exploze ve zpomaleném záběru a ty mi to kazíš,“ hlásí například Gertruda po jedné zvlášť vydařené akční scéně.

Nesnáším Pohádkov 1: A jestli neumřela, vyšiluje dodnes 85 % Skottie Young překlad: Michael Talián Crew, 2020, 136 stran

Mimochodem, je nutno zmínit vynikající překlad Michaela Taliána, který do češtiny skvěle převedl zeslušněné variace na všechny možné nadávky a kletby, které létají z Gertrudiných úst. „Vymrkaný cukrák“, „jdi do prkele i se svojí zastlanou mapou“ a podobně.

Nesnáším Pohádkov je vysoce návyková četba, zhltnete ji jako malinu a pak se začnete nervózně ošívat a okamžitě se dožadovat pokračování. Vždyť to přece končí v tom nejnapínavějším okamžiku...