Hlavní hrdinkou Kočiček (v angličtině Cuties) je jedenáctiletá Amy Diop, imigrantka ze Senegalu žijící na pařížském předměstí, zakřiknutá dívka, která se seznamuje s partou lehce oprsklých spolužaček, mladých tanečnic toužících po úspěchu v místní soutěži. Zvítězit pro dívky znamená přiblížit se ideálu žen, které denně vídají s miliony lajků na Instagramu nebo TikToku.
A tak navléknou úzká tílka, naučí se lascivně pohazovat zadnicí (takzvaně twerkovat) a věří, že to na úspěch bude stačit. Pro rodiče západního střihu dost možná nepříjemná noční můra, pro rodinu Amy založenou na velmi tradičních muslimských hodnotách zcela nepřijatelná představa. Asi stejně nepředstavitelná jako pro křesťana polygynie jejího otce.
Maïmounu Doucouré, původem ze Senegalu, k sepsání scénáře částečně inspirovalo vlastní dětství, částečně pak lokální taneční přehlídka, jejíž svědkem se stala v Paříži. Jak uvádí hned v několika rozhovorech, film měl působit preventivně a upozornit na vzrůstající „hypersexualizaci mládeže na internetu“, rozhodně k ní neměl přispívat.
Argumenty filmařky však kritikům nestačily a Parents Television Council, americká televizní rada rodičů, vyzvala Netflix ke stažení filmu. Statisíce lidí navíc svými podpisy v online petici vyzývají další uživatele streamovací služby, aby si zrušili její předplatné. Na Twitteru se kritika filmu sdružuje pod hashtagy #NetflixPedofilia nebo #CancelNetflix.
Ostře proti debutu Doucouré vystoupil i republikánský senátor Ted Cruz, který snímek nazval „nechutným a špatným“. Příslušné orgány zároveň vyzval k prošetření celé kauzy a Netflix dokonce obvinil z šíření dětské pornografie. Komentátorka deníku Washington Post Monica Hesse mu však za tuto „propagaci“ ve svém sloupku ze 17. září poděkovala a uvedla, že Kočičky jsou pro ni „jeden z nejpodmanivějších filmů, jaké jste pomohli v uplynulých měsících vidět“. „Vtipný a hluboce znepokojující, sladký a chvílemi smutný,“ uvedla.
Za film se postavila na sociálních sítích i herečka Tessa Thompson známá ze seriálu Westworld nebo filmu Avengers: Endgame. Jeho kvality ocenil i kritik magazínu New Yorker Richard Brody, který zdůraznil, že Kočičky mnohem více než o předčasné sexualizaci mládeže vypovídají o problémech, kterými trpí kvůli izolaci a nedostatečné společenské i politické reprezentaci imigranti ve Francii.
Za nevhodnou a hlavně zavádějící však Brody označil kampaň Netflixu, která premiéře filmu předcházela. Plakát, na kterém dívky vystupují spoře oděny v provokativních pózách podle něj do světa vyslal mylnou zprávu o tom, že film „oslavuje sexuální chování dětí“.
Kvůli podobě plakátu se režisérka a scenáristka dokonce stala terčem několika výhrůžek i pohrůžek smrtí. „Útočili na mě především lidé, kteří film neviděli a mysleli si, že omlouvám sexualizaci dětí,“ vyjádřila se ke kritikům, jenž na internetu zhlédli pouze krátké ukázky uvedené mimo kontext celého příběhu, ve kterém si hlavní hrdinka fotí klín nebo se oddává erotickým tanečním pohybům.
Srovnání plakátů k filmu Kočičky od Netflixu (vlevo) a z francouzské distribuce (vpravo)
Netflix se za podobu promofotografií omluvil a režisérce vyjádřil veřejně (i soukromě prostřednictvím jednoho z šéfů Teda Sarandose) podporu. „Film Kočičky je společenský komentář vyjadřující se proti sexualizaci malých dětí. Je to oceněný film a silný příběh o tlaku, kterému dnes mladé dívky čelí na sociálních médiích i ve společnosti... vyzýváme všechny, které tato problematika zajímá, aby jej zhlédli,“ stojí ve vyjádření.
Režisérka navíc opakovaně zdůrazňuje, že byl na place neustále přítomen dětský psycholog, aby představitelce hlavní hrdinky Fathii Youssouf i dalším hercům pomohl a zodpověděl případné otázky. S celou myšlenkou filmu navíc souhlasí i rodiče protagonistek, bez jejich svolení by je režisérka neobsadila, uvedla v rozhovoru pro magazín Deadline.
Scénář k filmu získal v roce 2017 cenu Global Filmmaking Award na festivalu Sundance a o tři roky později, tedy letos v lednu, byl na stejném místě uveden a kritiky pozitivně přijat. Režisérka si navíc odnesla zvláštní uznání poroty. Širší kritika snímku se objevila až poté, co film vstoupil do oficiální distribuce ve Francii a hlavně do nabídky Netflixu, který o film projevil zájem ještě před festivalovou premiérou.
S podobnou kritikou se Netflix setkal nedávno také kvůli polskému filmu 365 dní, upozorňují zahraniční média. Srovnání však není zcela na místě, neboť v případě polského snímku se jedná spíše o erotické melodrama ve stylu 50 odstínů šedi, než o společenskou výpověď odkazující ke skutečným problémům dětí při hledání vlastí identity, emocionální podpory i pocitu sounáležitosti.
Ukázka z filmu Kočičky:
