Široká veřejnost chce mít předpověď srážek jako na dlani, nechce konzumovat více dat, aby si udělala představu, zda v místě aktuálního pobytu bude, či nebude pršet, případně kdy a jak intenzivně. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) doposud v mapových podkladech s předpovědí oblačnosti, resp. srážek používal radarová data o maximální odrazivosti ve vertikálním sloupci (MAX Z).
“Výhodou je například rychlá identifikace nebezpečných bouřkových jader. Nicméně, ze své podstaty není tento produkt optimální pro určení, zda na daném místě na zemi skutečně prší,“ informoval ČHMÚ.
Radarová data mohou podle vedoucího radarového oddělení ČHMÚ Petra Nováka ve vyšších hladinách zcela korektně detekovat ledové krystalky, nicméně tyto srážky vůbec nemusí dopadnout až na zem. „V průběhu sestupu se mohou vypařit,“ vysvětlil.
Ústav proto nově začal využívat informace o radarových odrazech v konstantní výšce dvou kilometrů nad hladinou moře (tzv. CAPPI 2 KM). To je podle Nováka už dostatečně blízko k zemi, je tedy malá pravděpodobnost, že by se radarová data rozcházela s realitou. Předpověď na základě těchto dat je tedy přesnější. Naznačil nicméně, že ani v tomto případě nebude předpověď stoprocentní.
„Informace z nízké hladiny je mnohem přesnější k tomu, co spadne skutečně ve formě srážek na zemský povrch,“ upřesnil.
Meteorologové oba zobrazovací modely sloučili od 1. října nově do jedné animace. Data maximální odrazivosti, kde srážky ukazují i data nízkohladinové odrazivosti, jsou v animaci jako doposud sytou barvou. „Oblasti, kde si myslíme, že neprší, ty zobrazuje méně sytější barvou,“ dodal Novák.
