Zrodila se Sluneční soustava v bublině uvnitř obří hvězdy?

Astronomové mají celkem dobrou představu o tom, jak se rodí planety, asteroidy a jiné objekty v disku materiálu rotujícího kolem mladého slunce, ovšem co tomu předchází? Naše Sluneční soustava se zrodila asi před 5 miliardami let z materiálu zanechaného předchozími generacemi hvězd a dle známé teorie měla vzniknout tak, že oblak plynu a prachu byl stlačen explozí nedaleké supernovy. Tím odstartoval proces, v němž se materiál vlivem gravitace soustředil, zahříval a roztáčel. Nakonec se tak zahřál, že v jeho středu odstarovala jaderná fúze vodíku na helium a zrodilo se Slunce. 

 

 

Nová teorie zveřejněná na konci minulého roku v Astrophysical Journal je poněkud barvitější a mluví o bublině uvnitř opravdu velké a již dávno zaniklé hvězdy. Nejde však jen o něco, co si vědci vymysleli z dlouhé chvíle, aby přišli s konkurentem pro výše popsanou teorii. Jde o řešení záhady týkající se chemického složení Sluneční soustavy. 

 

Začít můžeme u extrémně velké hvězdy známé jako Wolf-Rayetova hvězda. To je třída o hmotnosti až 60 Sluncí, velice vysokou svítivostí a také krátkou životností jen kolem milionu let. Tvoří takévelice vysokou teplotu, a proto i výjimečně silné hvězdné větry. Právě ty ke konci života hvězdy vanou skrz její rozpadající se tělo a tvoří bubliny s hustou obálkou a obsahem plynů a prachu, které by mohly být ideálními hvězdnými dělohami. 

 

Nicolas Dauphas, profesor na Univerzitě v Chicagu, tvrdí, že tímto způsobem by mohlo vzniknout 1 až 16 procent hvězd podobných Slunci. To je založeno na počítačových simulacích, jako je tato. 

 

via GIPHY

 

Tato nekonvenční teorie je tak oproti obecně přijímané poněkud divoká, takže proč by ji kdo měl prosazovat? Jak už bylo řečeno, je tu problém se složením mladé Sluneční soustavy, která měla hojné zastoupení hliníku-26 a naopak málo železa-60 v porovnání s jinými systémy v naší galaxii. To je patrné ze studia meteorických vzorků a je známo, že exploze supernov tvoří oba tyto izotopy, zatímco Wolf-Rayetovy hvězdy tvoří mnoho hliníku-26, ale žádné železo-60. 

 

Nová teorie je ale zatím spíše jen základ pro další studie, které už astronomové budou moci založit na cenných vzorcích, jež snad v roce 2023 přiveze OSIRIS-REx ze starodávného asteroidu Bennu.