reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Výzkumníci vyvinuli souborový systém pro DNA

23.2.2018, Jan Vítek, aktualita
Výzkumníci vyvinuli souborový systém pro DNA
Ukládání dat pomocí DNA je velice slibné, ale pro praktické nasazení také velice vzdálené. Nicméně výzkumníci už nyní přišli se souborovým systémem, který by mohl být pro takový účel využitelný. 
Před rokem jsme se dozvěděli, že pouhý gram DNA může nést až 214 petabajtů dat a DNA už také byla a je využívána pro zápis informací. To ale rozhodně neprobíhá automaticky pomocí nějaké mechaniky, jak ukazuje i tento případ, kdy byl do DNA zakódován počítačový vir
 
 
DNA ale prostě má potenciál stát se užitečným nosičem informací, který nemusí využívat pouze příroda. Pracují na tom i v Microsoft Research ve spolupráci s Univerzitou ve Washingtonu, kde vznikl souborový systém. 
 
Jak dobře víme DNA má tu výhodu, že se skládá ze čtyř bází - A, C, T a G (adenin, cytosin, thymin a guanin), které tvoří komplementární páry a ty lze pro zakódování informací využít daleko lépe než prosté bity, čili 0 a 1. Problém je ten, že aktuálně neexistuje způsob, jak přečíst DNA šroubovici jako celek. Je nutné ji rozdělit na kratší sekvence, čili systém pro ukládání dat potřebuje ukazatele, které nám řeknou, kam která sekvence patří i jakého souboru se týká a právě s tím přišel Microsoft Research se zmíněnou univerzitou. 
 
Vyvinuty byly nové ukazatele pro sekvence, které umožní libovolný přístup k informacím zakódovaným v DNA namísto toho, aby se musel postupně přečíst celý řetězec, a tedy i mnohá nepotřebná data. Klíčové bylo vytvoření systému, který umožní využít dostatečné množství unikátních ukazatelů, jež budou stačit pro potřebné množství souborů a aktuálně jich jsou k dispozici tisíce. A pokud bude zapotřebí více souborů, než je k dispozici ukazatelů, může se DNA rozdělit do jednotlivých poolů. 
 
Výzkumníci tak v podstatě popsali první souborový systém, jenž by mohl pracovat s DNA, která však v dohledné době nebude ani omylem využitelná v běžných počítačových systémech pro ukládání dat. Na to je kódování a dekódování dat stále velice složité, pomalé a drahé. 
 


reklama