Už 45 startupů pracuje na vývoji čipů pro AI

Nebo se chtějí nechat jimi nakonec koupit, to ostatně záleží na tom, co si zvolí za cestu a co budou moci nabídnout. Otevřela se tak nová fronta, na níž budou soupeřit už zavedené firmy jako Intel, NVIDIA a Qualcomm, pokud mluvíme o výrobcích hardwaru. Dle listu New York Times pak existuje alespoň 45 startupů, které také vyvíjejí hardware pro AI a z nich alespoň pět už získalo od svých investorů více než 100 milionů dolarů. 

 

 

Zavedení hráči přitom nejsou na takovou širokou a rozmanitou konkurenci moc zvyklí, však pokud jde o Intel, ten si na svém vlastním písečku procesorů x86 ještě donedávna užíval léta klidu zajištěném vlastní nadvládou a také v oblasti serverů nebyl nikým ohrožován. To se však změnilo, a to nejen díky AMD (nezapomeňme ani na firmu VIA), ale také díky výrobcům procesorů s architekturou ARM, kteří začali pronikat do oblasti serverů. 

 

Stejně tak byly donedávna využívány pro účely AI zvláště grafické karty nebo manycore akcelerátory od Intelu, ovšem on samotný už začal zkoumat jiné cesty, a to třeba pomocí výše zobrazeného nového čipu Nervana s paměťmi HBM2. Jenomže umělá inteligence a její hluboké neuronové sítě potřebují vedle softwarového zázemí prostě jen výkonný čip v operacích FP16. Nejde o patentově chráněné procesory x86 a ani o grafické čipy, v jejichž případě nelze bez dlouhého a nákladného vývoje a opět i patentového portfolia uspět. Jde o čipy, o jejichž výrobu se může pokusit v podstatě každý. 

 

Když to spojíme s výhledem na prudký růst trhu s AI, není divu, že tu máme desítky nových společností snažících se ukousnout si z něj co nejvíce. Takové společnosti navíc ani nejsou zatíženy minulostí, respektive svým doposud vyvíjeným hardwarem, na jehož základě by stavěly. Namísto toho staví na zelené louce, díky čemuž jsou tvořeny speciální procesory pro neurální sítě, jaké předvedla Nervana, nyní již jako součást Intelu. Ten také za tento startup čítající 48 zaměstnanců zaplatil v roce 2016 přes 400 milionů dolarů. 

 

Dle NYT tak investoři dávající peníze do nových startupů sledují dva cíle, jež jsme již zmínili. Buď doufají, že jejich partner opravdu přijde s produktem, který se dostane na trh, anebo že se stane cílem pro akvizici ze strany velkých firem typu Intel, Google, Apple, Microsoft, Facebook, atd. Tak či tak, vidinou je samozřejmě zisk.