Reakce lidí na mimozemský život by dle studie byla vcelku pozitivní

Astronomie kráčí kupředu vysokým tempem a objevují se názory, že je pouze otázka času, než narazíme na mimozemský život v jakékoliv podobě. Snaží se o to třeba i SETI Institute s pomocí Allen Telescope Array sledující Tabbyinu hvězdu a její záhadné periodické změny svitu, jež dle fantastů mohou znamenat, že kolem ní někdo staví tzv. Dysonovu sféru sloužící ke sběru energie celé hvězdy. Ve skutečnosti bychom mohli narazit spíše na jednodušší mimozemský život v naší soustavě, ať už jde o Mars nebo některý z měsíců u Jupiteru či Saturnu. 

 

Allen Telescope Array

 

Velká otázka vždy byla, jak bude reagovat veřejnost na zprávy o mimozemském životě. Nastane zmatek, přijdou revoluce, zvedne to zájem o vědu, nebo to většina lidí přejde mávnutím rukou? To by samozřejmě záviselo i na tom, zda by se nad Kapitolem objevila mateřská loď s opravdu velkým laserem, nebo bychom jen našli na Europě sbírku virů, přičemž Michael Varnum, psycholog z Arizonské státní univerzity se v tomto ohledu drží spíše při zemi a mluví o reakcích lidí prostě na objev mimozemského života. 

 

Michael Varnum k tomu řekl, že se objevily už mnohé spekulace o tom, jak by lidstvo mohlo reagovat na takové zprávy, ale dosud neproběhl žádný opravdový a systematický empirický výzkum. Rozhodl se tak tuto díru zacelit a provést tři studie emotivních reakcí na oznámení objevu mimozemského života. 

 

První studie využila software pro analýzu textu v různých novinových článcích napsaných na téma potenciálních objevů života mimo Zemi. Posuzovaly se emoce a pocity skryté v těchto sděleních, aby se zjistilo, že autoři své zprávy ladili velice pozitivně až s neskrývaným nadšením. To je vcelku pochopitelné, neboť o těchto věcech nebude psát někdo, koho to nezajímá, nebo snad takové zprávy ani sám vůbec nevítá. Nicméně jde o to, že celkové vyznění takových zpráv samozřejmě ovlivňuje i postoje veřejnosti. 

 

Druhá studie využila celkem 500 dobrovolníků, kteří napsali esej o tom, jak by oni samotní i zbytek světa mohl reagovat na potvrzené informace o mimozemském životě, v tomto případě už konkrétně v mikrobiální podobě. V těchto hypotetických reakcích výrazně převažoval pozitivní postoj nad negativním. 

 

Třetí studie využila 500 jiných účastníků rozdělených do dvou skupin. Obě byly požádány o napsání reakce na článek z The New York times o vědeckém objevu. První skupina přitom dostala článek o vývoji umělého člověka v laboratoři a druhá si přečetla o meteoritu z Marsu, který obsahoval známky pradávných mikroorganismů. A opět byly reakce mnohem více pozitivní než negativní, a to zvláště v druhé skupině. 

 

Všechny studie tak napovídají, že lidé by měli přijmout zprávy o objevu života mimo Zemi vcelku pozitivně, alespoň co se týče vyspělých zemí.

 

Zdroj: Astronomy