reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

NASA dle očekávání ztratila kontakt s minisondami MarCO

11.2.2019, Jan Vítek, aktualita
NASA dle očekávání ztratila kontakt s minisondami MarCO
Meziplanetární minisondy zažily svou premiéru díky sondě InSight, která už se usídlila na povrchu Marsu a začala mu pozorně naslouchat. MarCO-A a MarCO-B ale pokračovaly dál a nyní už jsou oficiálně ztraceny. 
NASA ale očekávala, že obě minisondy MarCO (Mars Cube One), které můžeme považovat za tzv. cubesat, nebudou ve spojení dlouho poté, co dokončí hlavní část své mise. Do vesmíru putovaly na stejné raketě jako samotný InSight, jejž pak doprovázely v těsném závěsu, a mohly tak sledovat i jeho sestup do atmosféry, o čemž pak podávaly NASA hlášení. Šlo tak spíše o podpůrné systémy pro přenos dat mezi InSight a Deep Space Network, které měly za úkol prokázat i to, že tak malé a levné sondy vůbec lze při meziplanetárních misích využít. 
 
 
NASA na dvojici MarCO sice vynaložila 18 milionů dolarů, což nám jako zrovna levné připadat nemusí, ale právě ve třídě meziplanetárních misí je to skoro za hubičku. Však celá mise InSight přišla na téměř 830 milionů dolarů, takže MarCO z toho spolkly jen malý zlomek, a to i proto, že byly samy vytvořeny povětšinou ze součástek, které se dají pořídit v obchodech. 
 
Přesto ale nešlo zrovna o miniaturní zařízení, alespoň mezi cubesaty. Jejich základní jednotka je podobně jako u rackových serverů 1U, ovšem zde to znamená ideálně krychli o hraně 10 cm. Od toho pak odvíjíme formáty 2U či větší a MarCO s přezdívkami Eve a Wall-E (PixarTM) spadají do velikosti 6U. To ale nemá představovat krychlový satelit s hranou 60 cm, ale spíše šest 1U vedle sebe. V případě MarCO je ale i to poněkud volné označení vzhledem k jejich reálným rozměrům 36,6 x 24,3 x 11,8 cm. 
 
 snímek Země a Měsíce pořízený jedním z MarCO
 
MarCO také mohly pořizovat snímky a jednomu se podařilo z dálky vyfotit Zemi s Měsícem. Po splnění svého cíle musely pokračovat dál, protože nemají k dispozici pohonný systém, jenž by je dokázal umístit na orbitu Marsu, ale pouze jednoduché trysky na stlačený plyn. NASA se s nimi občas spojila, aby si vyzkoušela, že jejich experimentální antény jsou ještě v dosahu. Poslední kontakt s MarCO-B se podařil 29. prosince a s MarCO-A pak 4. ledna a od té doby to NASA zkoušela marně, takže nyní už lze říci, že obě sondy jsou ztraceny, jak se ostatně předpokládalo. 
 
Nejspíše ale budou následovány dalšími v průběhu příštích misí a kdo ví, třeba se v dohledné době dočkáme i studentských/školních projektů, které budou zahrnovat vypuštění minisond k jiným planetám, i když jistě s notnou podporou velkých vesmírných agentur, přinejmenším co se týče komunikace. 
 


reklama