NASA a ESA plánují přivézt si kousek Marsu

Záměr přivézt si kousek Marsu k nám na Zemi existuje už dlouho a je řízen snahou získat kus neporušeného povrchu této planety. Jak už bylo řečeno, máme k dispozici asteroidy, které prokazatelně pocházejí z Marsu. To ale znamená, že musely být před nějakou dobou vymrštěny z jeho povrchu pryč nějakým impaktem a pak si postupně skrz Sluneční soustavu našly cestu k nám a přežily průlet atmosférou. V žádném případě tedy nemohou být tak zajímavé jako vzorky, které se pomocí přistávacího modulu seberou přímo na Marsu a chráněny dopraví zpět k nám. 

 

 

Záměr je tak jasný, a sice vyslat na Mars takovou misi, která to bude schopna zařídit, což znamená, že si bude muset s sebou přivézt i raketu. Do té se naloží náklad a raketa pak odstartuje na cestu na orbitu Marsu, což se vše bude muset odehrát automaticky, popřípadě řízeno na dálku. 

 

Na této misi chce spolupracovat americká NASA společně s evropskou ESA a my doufejme, že z toho vzejde úspěšnější projekt než v jiných případech. Půjde o několikafázovou misi a první fáze proběhne už v roce 2020 jako součást plánovaného roveru, který jako bratříček Curiosity ještě nedostal svůj název. Část mise počítající s návratem vzorků však ještě nemá pevné obrysy a zatím se nachází ve stádiu raných plánů. 

 

 

Co se týče samotných vzorků, půjde o vzorky hornin ve formě vyvrtaných válečků, které se uzavřou v kovových trubičkách a jimi se naplní zásobník či zásobníky. Z těchto vzorků by se zkoumáním v laboratořích mohly konečně najít důkazy o dávno neexistujícím životě (či ještě existujícím, kdo ví). Výše zobrazený zásobník vzorků ponese právě už rover NASA 2020, který jich tak na různých místech postupně sebere celkem 31 a NASA s ESA budou zatím připravovat návratovou misi. 

 

Stejný úkol čeká také na evropský rover ExoMars s tím rozdílem, že ten bude schopen vrtat velice hluboko, a to až do dvou metrů. Ani ten nebude schopen vzorky vyslat zpět domů, ale také si počká na další misi s tzv. Mars Ascent Vehicle (MAV), čili raketou schopnou dosáhnout oběžné dráhy planety. To tak automaticky znamená, že rover NASA 2020 a ExoMars se budou muset pohybovat ve stejné oblasti a pokud vše půjde dobře, dají si rande právě u MAV. Aktuálně už u Marsu pracuje obíhající evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, která vyhledává vhodná místa pro přistání. 

 

MAV tak dopraví vzorky na oběžnou dráhu Marsu a z té si je pak vyzvedne raketa vyslaná ze Země a přiveze je k nám v rámci třetí a poslední části mise. Je tak zřejmé, že jde o mimořádně složitý podnik s celým řetězcem událostí, během nichž se toho může pokazit hodně. A i pokud vše půjde dobře, vzorky mohou dorazit třeba až ve 30. letech, kdy chce SpaceX už v podstatě běžně létat na Mars s lidskou posádkou, takže pokud tento ještě mnohem ambicioznější plán vyjde, možná bude celý společný podnik ESA a NASA zbytečný. 

 

 

Zdroj: Extremetech