Musk vysvětluje, proč SpaceX preferuje více menších motorů

Falcon Heavy tak byl při své premiéře úspěšný, ačkoliv bylo vysoké riziko selhání, i když je otázka, zda to skutečně bylo půl na půl, nebo šlo o snahu přitáhnout ještě větší pozornost. Vidět jsme mohli celkem 27 motorů Merlin v akci a také první synchronizované přistání dvou hlavních stupňů rakety, tedy zde v roli pomocných boosterů. 

 

 

Naším tématem je právě oněch 27 motorů Merlin, což je skutečně neobvyklý počet a z rakety Falcon Heavy to dělá rekordmanku. Má totiž ze všech raket, které se kdy dostaly na oběžnou dráhu, zdaleka nejvíce motorů. Spolehlivý ruský Sojuz jich využívá pět, evropská Ariane 5 pouze tři, a to když počítáme dva pomocné a i americký Saturn V, dosud stále nejsilnější raketa kdy vystřelená do vesmíru, jich měla pět. 

Předchozí rekord tak držela právě raketa Falcon 9 firmy SpaceX společně s Electronem od Rocket Lab. Ve stejné lize s Falconem Heavy je pouze sovětská měsíční raketa N-1 se 30 motory, ovšem ta se nikdy nedostala až do vesmíru. 

 

 

Dle Elona Muska pramenily minulé problémy s vysokým počtem motorů z pomalejšího systému avioniky, ovšem moderní technologie dokáže bez větších problémů ovládat i všech 27 motorů Merlin. To se týká regulace jejich tahu v reálném čase, aby se raketa udržela na potřebném kurzu, a to i s ohledem na rozdíly mezi jednotlivými motory, jejichž tah si pochopitelně neodpovídá zcela přesně.  

 

Musk k dalšímu vyjasnění použil analogii k počítačovým systémům. Starší ústřední počítače dokázaly obsloužit mnoho klientů, ale každý z nich měl smůlu v případě, že hlavní počítač selhal. Dnes bývají online služby provozované na více menších počítačích, takže služba zůstane funkční, i když některý z nich selže. Zkrátka a jednoduše, Falcon 9 a Falcon Heavy dokáží splnit svou úlohu i v případě selhání některých motorů. Konkrétně Falcon Heavy by měla splnit svou misi i při selhání až šesti motorů, přičemž pochopitelně záleží na tom, jakých. Šest mrtvých motorů v jednom stupni by nepřežila. 

 

Falcon Heavy však není recept pro dosažení Marsu, to by měla umožnit až BFR, což není po vzoru Doomu Big F*cking Rocket, ale Big Falcon Rocket. Ta ponese celkem 31 motorů, což nevypadá jako moc velký rozdíl oproti 27 motorům na Falcon Heavy. Nepůjde už ale o Merliny, ale o výkonnější Raptory běžící na tekutý kyslík a metan a každý z nich bude 2x výkonnější (tah 172.000 kg na úrovni moře). 

 

BFR by se měla objevit na začátku 20. let a SpaceX ji chce použít jak pro vynášení satelitů, tak pro meziplanetární mise. 

 

Zdroj: Ars Technica