reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Moderní počítače mají problém se zpožděním vstupu klávesnice

27.12.2017, Jan Vítek, aktualita
Moderní počítače mají problém se zpožděním vstupu klávesnice
Dan Luu, inženýr pracující v Microsoftu, se zaměřil na input lag klávesnice, čili zpoždění od stisku po provedenou akci. Měl totiž pocit, že za jeho mládí byly počítače v tomto ohledu svižnější a vypadá to, že nešlo jen o pocit. 
Dan Luu zveřejnil své závěry na svých stránkách, kde je také vidět přímé srovnání různých počítačů, a to těch nejmodernějších z letošního roku i starých včetně Commodore ze 70. let. Ve srovnání také najdeme hodnotu 190 ms, což je doba, za kterou může jeden síťový packet oběhnout svět po optických vláknech (trasa New York - Tokyo - Londýn - New York). 
 
počítač zpoždění
(ms)
rok takt # T
apple 2e 30 1983 1 MHz 3,5k
ti 99/4a 40 1981 3 MHz 8k
custom haswell-e 165Hz 50 2014 3,5 GHz 2G
commodore pet 4016 60 1977 1 MHz 3,5k
sgi indy 60 1993 0,1 GHz 1,2M
custom haswell-e 120Hz 60 2014 3,5 GHz 2G
thinkpad 13 chromeos 70 2017 2,3 GHz 1G
imac g4 os 9 70 2002 0,8 GHz 11M
custom haswell-e 60Hz 80 2014 3,5 GHz 2G
mac color classic 90 1993 16 MHz 273k
powerspec g405 linux 60Hz 90 2017 4,2 GHz 2G
macbook pro 2014 100 2014 2,6 GHz 700M
thinkpad 13 linux chroot 100 2017 2,3 GHz 1G
lenovo x1 carbon 4g linux 110 2016 2,6 GHz 1G
imac g4 os x 120 2002 0,8 GHz 11M
custom haswell-e 24Hz 140 2014 3,5 GHz 2G
lenovo x1 carbon 4g win 150 2016 2,6 GHz 1G
next cube 150 1988 25 MHz 1,2M
powerspec g405 linux 170 2017 4,2 GHz 2G
packet putující kolem světa 190
powerspec g405 win 200 2017 4,2 GHz 2G
symbolics 3620 300 1986 5 MHz 39
 
Závěr Luua je takový, že "téměř každý počítač či mobilní zařízení, které si dnes lidé mohou koupit, je pomalejší než běžné počítače ze 70. a 80. let". To se samozřejmě týká právě latence klávesnice a z tabulky také vyplývá, že to neplatí pro všechny. Pro lepší srovnání by se také hodilo otestovat více starších počítačů, což se ale snadno řekne a těžko zařídí.  
 
V tabulce se dá orientovat i podle barev, přičemž čím starší počítač, tím fialovější odstín a čím pomalejší počítač, tím modřejší odstín. V popiscích počítačů je také tučně uveden operační systém a kurzívou pak případně i obnovovací frekvence monitoru. Luu měřil konkrétně časovou prodlevu mezi stiskem klávesy a výpisem znaku na monitoru, a to s využitím vysokorychlostní kamery schopné natáčet v 1000 FPS (čili s rozlišením 1 ms). Zpoždění je ale stejně pak zaokrouhleno na desítky milisekund. 
 
 
Z výsledků plyne, že starší počítače jsou obvykle velice pohotové a konkurencí jsou pro ně především moderní herní počítače vybavené monitorem s vysokou obnovovací frekvencí. A proč jsou staré počítače jako především Apple 2e tak pohotové? Jde o výhody na straně vstupu (klávesnice) i výstupu (monitor). Právě Apple 2e efektivně sleduje stisky klávesnice s frekvencí 556 Hz, přičemž pro moderní klávesnice platí spíše "kancelářských" 125 Hz a "herní" frekvence 1000 Hz je výhoda právě i herních klávesnic či myší. Čili to znamená, že normální klávesnice může sama zařídit zpoždění téměř 8 ms, zatímco herní jen téměř 1 ms a pro Apple 2e platí necelé 2 ms. 
 
Na straně výstupu má Apple 2e CRT monitor se zpožděním 8,3 ms, přičemž i moderní 144Hz monitor může mít celkové zpoždění 13,5 ms, nehledě na normální monitory se 60 Hz. Další výhodou na straně starých počítačů a jejich klávesnic je dle Luua i to, že mají elektroniku navrženou přesně na daný typ klávesnice namísto nespecializovaného čipu, který zvládne obsluhu různých klávesnic. A nakonec je tu samozřejmě i otázka toho, jak pohotově reaguje operační systém. 
 
Pak mohou vznikat trošku absurdní situace, kdy počítač s malinkým zlomkem výkonu moderního systému je s ohledem na input lag vstupního zařízení mnohem rychlejší než moderní systém. Na druhou stranu, dnes už na rozdíl od situace před několika lety máme možnost s tím něco dělat, což je především koupě vstupního zařízení s vysokou dotazovací frekvencí a také monitoru s vysokou obnovovací frekvencí.
 
V původním článku také najdete tabulku srovnávající input lag na chytrých telefonech a tabletech. 
 
Zdroj: Dan Luu


reklama