Moderní počítače mají problém se zpožděním vstupu klávesnice
27.12.2017, Jan Vítek, aktualita
Dan Luu, inženýr pracující v Microsoftu, se zaměřil na input lag klávesnice, čili zpoždění od stisku po provedenou akci. Měl totiž pocit, že za jeho mládí byly počítače v tomto ohledu svižnější a vypadá to, že nešlo jen o pocit.
Dan Luu zveřejnil své závěry na svých stránkách, kde je také vidět přímé srovnání různých počítačů, a to těch nejmodernějších z letošního roku i starých včetně Commodore ze 70. let. Ve srovnání také najdeme hodnotu 190 ms, což je doba, za kterou může jeden síťový packet oběhnout svět po optických vláknech (trasa New York - Tokyo - Londýn - New York).
počítač | zpoždění (ms) |
rok | takt | # T |
---|---|---|---|---|
apple 2e | 30 | 1983 | 1 MHz | 3,5k |
ti 99/4a | 40 | 1981 | 3 MHz | 8k |
custom haswell-e 165Hz | 50 | 2014 | 3,5 GHz | 2G |
commodore pet 4016 | 60 | 1977 | 1 MHz | 3,5k |
sgi indy | 60 | 1993 | 0,1 GHz | 1,2M |
custom haswell-e 120Hz | 60 | 2014 | 3,5 GHz | 2G |
thinkpad 13 chromeos | 70 | 2017 | 2,3 GHz | 1G |
imac g4 os 9 | 70 | 2002 | 0,8 GHz | 11M |
custom haswell-e 60Hz | 80 | 2014 | 3,5 GHz | 2G |
mac color classic | 90 | 1993 | 16 MHz | 273k |
powerspec g405 linux 60Hz | 90 | 2017 | 4,2 GHz | 2G |
macbook pro 2014 | 100 | 2014 | 2,6 GHz | 700M |
thinkpad 13 linux chroot | 100 | 2017 | 2,3 GHz | 1G |
lenovo x1 carbon 4g linux | 110 | 2016 | 2,6 GHz | 1G |
imac g4 os x | 120 | 2002 | 0,8 GHz | 11M |
custom haswell-e 24Hz | 140 | 2014 | 3,5 GHz | 2G |
lenovo x1 carbon 4g win | 150 | 2016 | 2,6 GHz | 1G |
next cube | 150 | 1988 | 25 MHz | 1,2M |
powerspec g405 linux | 170 | 2017 | 4,2 GHz | 2G |
packet putující kolem světa | 190 | |||
powerspec g405 win | 200 | 2017 | 4,2 GHz | 2G |
symbolics 3620 | 300 | 1986 | 5 MHz | 39 |
Závěr Luua je takový, že "téměř každý počítač či mobilní zařízení, které si dnes lidé mohou koupit, je pomalejší než běžné počítače ze 70. a 80. let". To se samozřejmě týká právě latence klávesnice a z tabulky také vyplývá, že to neplatí pro všechny. Pro lepší srovnání by se také hodilo otestovat více starších počítačů, což se ale snadno řekne a těžko zařídí.
V tabulce se dá orientovat i podle barev, přičemž čím starší počítač, tím fialovější odstín a čím pomalejší počítač, tím modřejší odstín. V popiscích počítačů je také tučně uveden operační systém a kurzívou pak případně i obnovovací frekvence monitoru. Luu měřil konkrétně časovou prodlevu mezi stiskem klávesy a výpisem znaku na monitoru, a to s využitím vysokorychlostní kamery schopné natáčet v 1000 FPS (čili s rozlišením 1 ms). Zpoždění je ale stejně pak zaokrouhleno na desítky milisekund.
Z výsledků plyne, že starší počítače jsou obvykle velice pohotové a konkurencí jsou pro ně především moderní herní počítače vybavené monitorem s vysokou obnovovací frekvencí. A proč jsou staré počítače jako především Apple 2e tak pohotové? Jde o výhody na straně vstupu (klávesnice) i výstupu (monitor). Právě Apple 2e efektivně sleduje stisky klávesnice s frekvencí 556 Hz, přičemž pro moderní klávesnice platí spíše "kancelářských" 125 Hz a "herní" frekvence 1000 Hz je výhoda právě i herních klávesnic či myší. Čili to znamená, že normální klávesnice může sama zařídit zpoždění téměř 8 ms, zatímco herní jen téměř 1 ms a pro Apple 2e platí necelé 2 ms.
Na straně výstupu má Apple 2e CRT monitor se zpožděním 8,3 ms, přičemž i moderní 144Hz monitor může mít celkové zpoždění 13,5 ms, nehledě na normální monitory se 60 Hz. Další výhodou na straně starých počítačů a jejich klávesnic je dle Luua i to, že mají elektroniku navrženou přesně na daný typ klávesnice namísto nespecializovaného čipu, který zvládne obsluhu různých klávesnic. A nakonec je tu samozřejmě i otázka toho, jak pohotově reaguje operační systém.
Pak mohou vznikat trošku absurdní situace, kdy počítač s malinkým zlomkem výkonu moderního systému je s ohledem na input lag vstupního zařízení mnohem rychlejší než moderní systém. Na druhou stranu, dnes už na rozdíl od situace před několika lety máme možnost s tím něco dělat, což je především koupě vstupního zařízení s vysokou dotazovací frekvencí a také monitoru s vysokou obnovovací frekvencí.
V původním článku také najdete tabulku srovnávající input lag na chytrých telefonech a tabletech.
Zdroj: Dan Luu