Microsoft zautomatizoval ukládání dat pomocí DNA

Gram DNA může nést až 214 petabajtů dat a pro takové využití už i existuje souborový systém, ale samotný proces zápisu a čtení rozhodně není ve stavu, kdy by se dal srovnávat s jinými známými způsoby záznamu dat. Právě na to se zaměřil Microsoft, který zkusil zautomatizovat proces ukládání dat pomocí DNA. Ostatně v tomto ohledu celkové potřeby rostou, neboť v roce 2018 bylo vytvořeno na celém světě na 33 zetabajtů dat, čili 33 miliard petabajtů a toto číslo má do roku 2025 vzrůst na 175 zetabajtů. Ale samozřejmě ne vše ne třeba ukládat a už vůbec ne vše za takové ukládání stojí.

 

 

Microsoft tak měl vytvořit platformu pro automatické ukládání i čtení dat z DNA. Stále to však není tak jednoduché, jako strčit flash disk do USB portu, ale v budoucnosti by mělo jít o využitelnou metodu, samozřejmě ne nutně pro běžné uživatele.  

 

Vedle vysoké kapacity může být DNA dle Microsoftu také jedno z nejlepších řešení s ohledem na dlouhodobé ukládání dat, které přežije všemožné katastrofy. Mluvíme tak o celém datovém trezoru a předpokladu, že člověk jako zvídavý tvor bude mít potřebu zkoumat a číst vlastní DNA, takže lze mluvit o jakémsi univerzálním nosiči, který by mohl představovat celou databanku dnešních znalostí, vědomostí a pokud by se vynechalo porno, mohlo by se pár deka DNA ušetřit. 

 

Ukládání dat do DNA probíhalo dosud veskrze "ručně", a to prostě tvořením celých řetězců v laboratořích. Microsoft tak s přispěním Univerzity ve Washingtonu vytvořil zařízení, které potřebná data přímo kóduje pomocí nukleových bází adeninu, cytosinu, thyminu a guaninu. Ty tak postupně tvoří známý zakroucený řetězec DNA, jejž lze uchovat třeba v malé lahvičce s roztokem. 

 

 

Zmíněný souborový systém je právě výsledek práce Microsoft Research s Univerzitou ve Washingtonu, takže čtení probíhá dle očekávání pomocí rozdělení DNA na sekvence, kde každá má svůj jednoznačný ukazatel a díky tomu lze ve výsledku řetězec zase sestavit a s ním i data v původní návaznosti. 

 

Důležité je, že nyní celý systém funguje automaticky, takže už nezahrnuje práci biologů s pipetami, ale přesto je stále pomalý a složitý. Nyní Microsoft Research pracuje na tom, aby v rámci projektu Purple Drop vznikla elektronika schopná samostatně nakládat i s médiem obsahujícím DNA. Jde o fyzické přesouvání kapek roztoku obsahujícího DNA tam, kde je jej třeba pro provádění čtecích a zapisovacích operací a s takovýmto vylepšením by už celý systém šlo ovládat čistě jen softwarově, čili vsedě od počítače.