Loot Boxes ve hrách dle regulačních orgánů nepředstavují hazard

V herním světě nyní probíhá přímo epidemie těchto virtuálních krabic s kořistí, přičemž koncept je jednoduchý. Od výrobce si za peníze koupíme Loot Box a v ní pak najdeme náhodné věci, které mohou mít nižší nebo i mnohem vyšší cenu, než jakou jsme zaplatili. Je tak zřejmé, že o jistou formu hazardu bezpochyby jde, ovšem severoamerická Entertainment Software Rating Board (ESRB) to není důvod k tomu, aby se upravovaly věkové hranice pro takové hry. 

 

 

Je to pochopitelně jen jedna z kontroverzí těchto virtuálních beden, které jsou kritizovány spíše pro svůj pay-to-win efekt i jako další způsob, jakým se vývojáři a distributoři z nás snaží vymámit další peníze. Čili ten, kterému se moc nechce "grindovat" a trávit ve hře mnoho času, si může danou výbavu koupit, nebo, pokud bude mít štěstí, vyhrát právě díky zakoupené Loot Box. Pak je ovšem otázka, zda takto nastavenou hru má cenu vůbec hrát, však na trhu je i tak dost jiných hodnotných titulů, které nás k ničemu takovému nenutí a ani to nenabízí. Alespoň zatím tedy. 

 

 

Koncept Loot Boxů můžeme najít v mnoha moderních hrách, jako je Overwatch, Destiny 2, Middle-earth: Shadow of War nebo Star Wars: Battlefront 2. ESRB přitom zastává názor, že rating 18+ bude rezervován mimo jiné pro hry, které se týkají především hazardu. Autoři zmíněných her jako Destiny 2 a Star Wars tak mohou být v klidu, že si zachovají rating pro 13leté a starší. Takový Shadow of War už má 17+, ale pochopitelně ze zcela jiných důvodů, než kvůli tomu, že v něm můžeme utrácet reálné peníze za šanci získat virtuální mečík. 

 

Mluvčí severoamerické ESRB také přímo uvedl, že jeho organizace nepovažuje Loot Boxes za hazard a i kdy je tu "element náhody", hráč za své peníze vždy něco dostane, i když ne zrovna to, co by chtěl. Čili dle ESRB je tu podstatný rozdíl mezi tímto konceptem a třeba online kasinem, kde hráč může ztratit veškeré své peníze. Loot Boxes tak lze přirovnat spíše ke karetním hrám, kde při koupi nového balíčku také hráči spoléhají na náhodu, že se v něm bude nacházet zrovna to, co chtějí. Konkrétně můžeme zmínit Pokémon nebo známý Magic the Gathering, z nichž žádná není klasifikována jako hazardní hra. 

 

Co se týče evropské organizace PEGI, ta zastává v podstatě stejný názor jako ESRB a dodává, že žádná z těchto organizaci ani nemá právo stanovovat, co je a není hazard, neboť to je definováno zákony. 

 

Tak či tak, vývojáři a distributoři her hledají stále nové cestičky, jak se dostat k našim penězům, které jsou jim díky snadným online platbám a nabízeným lákadlům stále více na dosah ruky. Vše tak záleží na lidech samotných, co jsou ochotni akceptovat a od té doby, co se z hraní stala masová a mainstreamová záležitost, je takových příležitostí dost. 

 

Zdroj: KitGuru