Intel představil "průlomový kvantový počítač"

Kvantové počítače zažily v minulém roce slušný pokrok a nejde pouze o specializované stroje od D-Wave, ale také právě opravdové univerzální modely, jaké vyvíjí IBM nebo právě Intel. Intel už před dvěma měsíci ukázal systém využívající 17 qubitů a ve spolupráci s nizozemskou společností Qutech dokázal navýšit jejich počet na 49. 

 

 

Při představení 17qubitového systému v říjnu Intel udával, že qubity jsou extrémně křehké a náchylné, neboť sebemenší rušení či jejich nechtěné sledování může způsobit ztrátu dat. Je nutné je provozovat při teplotě pouze 20 milikelvinů, čili jen kousek nad absolutní nulou, což je ten důvod, který brání jejich rychlému rozšíření. Zatím budou stejně jako první počítače pracovat ve velkých sálech a neočekává se, že by se v dohledné době zmenšily na velikost dnešních desktopů, neboť neexistuje tak malý a tak výkonný chladicí systém. 

 

7, 17 a 49 qubitů na kvantových procesorech 

 

Nejnovější 49qubitový čip Intelu dostal kódové označení Tangle Lake, protože názvy jezer se aktuálně v Intelu používají snad na všechno, ale je tu také význam slova tangle odkazující na kvantovou provázanost částic. Firma jej představila na letošním CES, ale nezveřejnila moc podrobností. Uvedla jen, že předchozí 17qubitový systém byl založen na odlišné architektuře a že usiluje o to, aby bylo kvantové procesory možné vyrábět v jejích vlastních továrnách. 

 

Klíčem k rozšíření kvantových počítačů bude dle Intelu navyšování počtu qubitů, aby mohly být řešeny komplexní úlohy. A dle Intelu je tu stále obrovská mezera mezi tím, kde je tato technologie dnes a kde by dle svého přesvědčení měla být, aby mohl nabízet své kvantové počítače na trhu. 

 

Mike Mayberry z Intel Labs uvádí, že dle jeho názoru nás ještě pět až sedm let dělí od toho, až budou kvantové počítače schopny řešit požadované problémy, které budou vyžadovat milion i více qubitů. Přesto byl 49qubitový stroj označen za průlomový, a to jen z toho důvodu, že představuje značné navýšení počtu qubitů za velice krátkou dobu. 

Vedle toho Intel zkoumá také jiný typ qubitů, než používá, a to tzv. spinové qubity, v jejichž případě se teprve ukáže, zda mohou být tvořeny s využitím křemíkových technologií. Teoreticky by to mělo jít a navíc mohou být takové qubity mnohem menší, takže Intel bude zkoušet vyrábět příslušné procesory ve svých moderních továrnách využívajících 300mm křemíkové wafery.