IBM posílá na ISS robotickou hlavu

Není to poprvé, co se na ISS dostává robotické zařízení. Vzpomenout můžeme třeba na Robonauta 2, který se pohyboval v útrobách stanice společně s lidmi. Nejnověji to ale bude CIMON - Crew Interactive Mobile Companion, který je založen na technologii Watson firmy IBM. Jde v podstatě o cca pětikilogramovou kouli s displejem, která bude sloužit především německému kosmonautovi Alexanderu Gerstovi, který má na starosti provádění jistých experimentů s krystaly. Vedle toho si ale také bude hrát s Rubikovou kostkou nebo provádět "komplexní medicínské experimenty". To samozřejmě nezajistí samotný CIMON, který většinou poslouží jako létající kamera a inteligentní diář. 

 

 

CIMON tak bude nápomocen třeba při řešení úkolů tím, že bude zobrazovat a odškrtávat v seznamu naplánovaných kroků, ale může posloužit i jako bezpečnostní pojistka. V plánu totiž je, aby byl schopen poskytovat varovná upozornění před hrozícími potížemi ještě před tím, než je samotní lidé stihnou zaregistrovat pomocí okolních přístrojů. 

 

A že je tu využita technologie IBM Watson, je jasné, že se uplatní umělá inteligence. Ta bude schopna rozpoznávat text, řeč i obraz a nabídne schopnost zjistit specifické informace a vyhledávat. Ve všech těchto případech bude schopen se dále učit a zlepšovat. CIMON tak už dokáže rozpoznat svého "páníčka" Alexandera Gersta, čemuž byl naučen už dole na zemi s využitím fotografií a záznamů hlasu. Rozpoznat jeho obličej pak pochopitelně musí nehledě na vzájemnou polohu. Watson Visual Recognition zase byl vytrénován tak, aby se CIMON dokázal orientovat v modulu Columbus a zná všechny kroky všech experimentů, které bude provádět. 

 

 

Nejde tak o opravdu "silnou AI", ale o digitálního asistenta ve stylu Amazonu Echo a podobných zařízení, který byl přizpůsobem pro pohyb a práci v mikrogravitaci. Tato první zařízení s umělou inteligencí by ale mohla posloužit jako úvodní kroky k vytvoření opravdu všestranných systémů, jež by mohly nahradit lidi ve zkoumání Sluneční soustavy. Výhody jsou zřejmé - roboti mohou být přizpůsobeni svým úkolům, nepotřebují jíst, pít a ani tolik topit a jsou i odolnější vůči kosmickému záření. Umělá inteligence je zase nutná kvůli tomu, aby se daný robot mohl rozhodovat ihned a sám, čili aby nečekal na povely ze Země, které přicházejí se zpožděním, takže v žádném případě nezajistí možnost ovládání v reálném čase. 

 

Už dnes si můžeme dobře představit nástupce Curiosity či Mars Rover 2020, který bude schopen se sám orientovat na Marsu a bezpečně po něm jezdit a sám si hledat zajímavá místa a vzorky ke zkoumání. Důležitá rozhodnutí ostatně stále mohou činit vědci. Za deset či dvacet let by to mohla být realita. 

 

Zdroj: Extremetech