Enceladus si udržuje tekutý oceán díky měkkému jádru

Sonda Cassini strávila u Saturnu celkem 13 let, a tak mohla posunout naše povědomí o této planetě a jejích měsících či prstencích mnohem dále, než to umožnila sonda Voyager 2. Ta v roce 1981 kolem Saturnu jen prolétla, ale už tehdy bylo zaznamenáno, že na Enceladu jsou možná kryovulkány, které vyvrhávají nad povrch čpavek, vodu a metan. Asi nikdo si ale nechtěl připustit, že by šlo o pravidelnou geologickou aktivitu tohoto druhu, což odhalila právě až sonda Cassini. 

 

 

Začalo tak být Objevila se tak otázka, jak je možné, že malý měsíc s povrchovou teplotou přinejlepším -198 °C (ovšem ne v opravdu všech oblastech) si udržuje tekutý podpovrchový oceán. Nová studie našla vysoce pravděpodobný důvod, a to pozoruhodnou strukturu jádra měsíce. 

 

 

Rozkymácený pohyb Enceladu na oběžné dráze kolem Saturnu naznačuje, že vnější krusta je zcela oddělena od jádra měsíce, respektive mezi ní a jádrem je globální tekutý oceán. Tato krusta má být tlustá 30 až 40 kilometrů, ovšem v oblasti jižního pólu je evidentně rozpraskaná a právě v této malé oblasti stoupají teploty až na -116 °C. Bylo už spočítáno, že aby se o toto zahřívání postaral měsíc sám vlastními prostředky, musel by ukrývat zdroj energie s neustálým výkonem přes 20 gigawattů.

 

Enceladus uprostřed prstence E

 

Jak je tedy možné, že malinký Enceladus si udržuje uvnitř sebe tak vysoké teploty? Klíčem k tomu je jeho velice nízká celková hustota, která je oproti našemu Měsíci jen 15procentní. To znamená, že jádro Enceladu není zrovna pevné a spíše by mělo připomínat měkkou, bahnitou kouli, která je tak v podstatě součástí globálního oceánu a především v ní dosud může probíhat radioaktivita v podobě rozpadu materiálu. To tak tvoří teplo (vedle slapových sil "masírujících" celý měsíc), jež se přenáší do všeprostupující vody, která se zahřívá a v oblasti pólů stoupá vzhůru. Mluvíme tak o velice podobné vnitřní aktivitě, jakou máme na Zemi, ovšem s tím rozdílem, že my nemáme uvnitř vodu, ale magma, a tedy ne kryovulkány, ale klasické vulkány. 

 

Právě materiál vyvržený z kryovulkánů Enceladu měl postupem času vytvořit prstenec E, uprostřed nějž se měsíc pohybuje na své dráze kolem Saturnu. A znamená to také, že Enceladus je další slibné místo, kde by se mohl vyvinout život, neboť právě jeho kryovulkány jsou dobrou analogií pro zemská hydrotermální ložiska, jež byla nalezena už také na Europě. 

 

Zdroj: Nature, Extremetech