Cobra, aneb příběh undergroundového rumunského počítače

Mihai Moldovanu je nadaný nadšenec do IT, který je spíše než díky počítači Cobra znám jako tvůrce první rumunské linuxové distribuce TFM, kterou stále používají některé tamní společnosti a aktiálně pracuje jako systémový administrátor v Bukurešti. Dnes má však již čtyřicítku dávno za sebou, a tak dobře pamatuje 80. léta pod vedením Nicolae Ceaușesca, která IT nepřála a lidé za oponou měli k počítačům velice složitý přístup a v Rumunsku zvláště. 

 

 

Tehdy byl Moldovanu jedním z hrstky undergroundových stavitelů počítačů v zemi, které tak byly stavěny nelegálně, neboť, jak tomu bylo i u nás, komunisté neměli rádi, když někdo vyvíjel zajímavou činnost bez jejich dohledu. Rumuni ke stavbě svých počítačů využívali pašované komponenty, díly pronášené z továren a vše toto dávali s páječkou v ruce dohromady. 

 

 

Cobra má původ v roce 1985, čtyři roky před krvavou revolucí, kdy bylo normální vstávat v 5 hodin ráno, aby se lidé postavili do fronty před obchody s potravinami, takže sehnat potřebné integrované obvody, odpory, tranzistory, konektory, krystaly a další elektroniku bylo o to složitější. Rumunský režim tehdy klonoval britský Sinclair ZX Spectrum, který byl představen už v roce 1982 a využíval 8bitový procesor Zilog Z80 A a BASIC. Tento klon dostal právě jméno Cobra složením slov Computere Brasov, a to dle města, kde se tyto počítače montovaly. Pro širokou veřejnost ale dostupné rozhodně nebyly. 

 

 

Právě proto se někteří studenti rozhodli, že si Cobru opatří sami a jako základ museli získat nejdříve základní desky, na což se postupně nabalil celý byznys s jednotlivými komponentami, takže byl vytvořen undergroundový dodavatelský řetězec. Cobra přitom tehdy nebyla odkázána pouze na BASIC, ale mohla využít také systém CP/M, který byl vytvořen pro počítače s Intel 8080 či 85. Jako procesor se mohl použít originální Zilog Z80, případně východoněmecký UB880D, ale spíše to byl rumunský klon MMN80CPU (specifikace zde). Operační paměti tu bylo 64 kB, nebo 80 kB pro verze s CP/M a hodnota takového počítače se počítala zhruba jako polovina automobilu Dacia 1300, což nebylo také nic jiného než klon, a to v licenci vyráběný Renault 12. 

 

"grafická karta" v počítači Cobra

Žádný takto podomácku sestavený počítač tak nebyl stejný, neboť pouze ti nejšťastnější mohli získat řádnou skříňku, ovšem v takovém případě šlo o takovou, která byla určena pro HC, další rumunský klon ZX Spectra. Kdo neměl, musel si vystačit s dřevěnou, kovovou či jinou vlastnoručně udělanou skříňkou, ale o tu pochopitelně tehdy vůbec nešlo. Hlavní bylo, že Moldovanu a jiní získali vlastní osobní počítač, který znali do nejmenšího detailu a při jeho tvorbě zažili pocit nezávislosti a rebélie: "Fakt, že jsme si mohli zahrát hru, kterou jsme chtěli a tehdy, kdy jsme chtěli, nám dodával iluzi, že si můžeme vybírat". 

 

Celý příběh naleznete na serveru ArsTechnica.