Bezpečné nehořlavé baterie díky elektrolytu z hasicích přístrojů
7.2.2024, Milan Šurkala, aktualita
Bezpečnost moderních akumulátorů se sice zlepšuje, pořád je ale co vylepšovat. Vědci z Hunan University představují myšlenku elektrolytů na bázi sloučenin z hasicích přístrojů a podobných látek.
Spousta lidí se bojí požárů elektromobilů, ačkoli statistiky zatím neukazují, že by hořely více, spíše naopak. Zde je ale potřeba se mít na pozoru, neboť jde o data z relativně nových aut a je zatím nezodpovězenou otázkou, jak moc hořet budou, až bude mít spousta z nich baterie s věkem přes 10-15 let. Toto se částečně řeší akumulátory LFP, které mají nižší tendenci k hoření, dobré by v tomto měly být i sodíkové baterie Na-Ion a různé typy solid-state akumulátorů s pevným elektrolytem. Řešením může být ale i použití tekutých elektrolytů, které nebudou hořlavé a budou dokonce retardérem hoření. Jeden takový typ představili vědci z Hunan University.
Ti si dali za cíl najít látky pro použití jako elektrolyt, které budou nehořlavé, budou dobře vést teplo, budou fungovat ve velkém rozsahu teplot, nabídnou slušnou životnost a budou kompatibilní s různými typy chemického složení akumulátorů (tzn. elektrod). Také bylo cílem najít takové, které budou co nejmenší zátěží pro životní prostředí. Jedním z řešení bylo použití kapaliny Novec 7300 (MME), která se využívá např. pro čištění nebo chlazení. Sama o sobě splňovala podmínky 1-3. Později ji zkombinovali s nepolárním rozpouštědlem Daikin-T5216. Výsledkem byl elektrolyt, který zajistil bateriím schopnost pracovat i při teplotách od -75 do +80 °C.
Vyzkoušeli ho v draslíkových bateriích, kde po 12 měsících cyklování a 2400 nabíjecích cyklech dosáhl 93 % své původní kapacity, což je vynikající výsledek. V případě lithiových akumulátorů, které vyzkoušeli v tradičním formátu 18650, se po 200 cyklech dostali na 96,7 %. Bohužel nevíme, jakou měli energetickou hustotu a jiné vlastnosti. Víme alespoň to, že při testech s propíchnutím hřebíkem nedošlo k vznícení nebo explozi.
