Astronomové mohou sledovat utišující se masivní bouři na Neptunu
19.2.2018, Jan Vítek, aktualita
Neptun je v našem systému možná trošku opomíjeným obrem, který nemá velké prstence jako Saturn a ani obrovskou skvrnu a tak úžasné zbarvení jako Jupiter. Panuje však na něm velice divoké počasí s nejrychlejšími větry, které se kdy podařilo změřit.
Modrý Neptun má zdánlivě jednolitý povrch, ovšem i na něm se dají pozorovat zajímavé úkazy, jež jsou spojeny s divokým počasím. Astronomové už změřili větry, které občas překonávají i rychlost zvuku, a tak v atmosféře Neptunu vznikají i obrovské víry, které se dají do jisté míry srovnávat i s Velkou rudou skvrnou na Jupiteru. To je však ukáz, který je starý přinejmenším 300 let a zatím to nevypadá, že by se bouřek, která jej způsobuje, měla v dohledné době utišit. Naopak v případě Neptunu trvají obrovské bouře jen několik našich let a nyní vůbec poprvé mohou astronomové pomocí teleskopů sledovat v reálném čase, jak se jedna z nich utišuje.
Vůbec poprvé jsme se o "anticyklonách" na Neptunu dozvědeli už v době, kdy sonda NASA Voyager 2 kolem něj proletěla, což bylo v roce 1989. Sonda poslala zpět obrázky temných spirálovitých útvarů na planetě a o několik let později už mohli astronomové pozorovat Neptun pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Ten už je nyní více než 25 let starý, ale stále nám slouží a snad ještě dlouho bude.
Bouře na této planetě jsou tmavší než jejich okolí kvůli tomu, jakým způsobem pracují vzdušné proudy. Na Neptunu jsou přitom tři dominantní proudy, přičemž jeden máme na rovníku a ten směřuje z východu na západ. Pak tu jsou dva další s opačným směrem blízko pólů planety. V prostorách mezi nimi pak vznikají anticyklóny, které tahají temnější materiál z vnitřních vrstev atmosféry. Z toho, co astronomové dosud o atmosféře Neptunu zjistili, se snažili odhadnout, jak se budou takové bouře chovat v průběhu svého zániku. Ukázalo se však, že realita je značně odlišná.
Provedení simulace ukazovaly na to, že bouře na Neptunu zaniknou tak, že se postupně začnou přibližovat k rovníku, kde je proud nakonec roztrhá, což možná bude mít i nějaký krátký efektní průběh, jak se mračna rozprostřou všude kolem. Nicméně to, co se opravdu děje, je vizuálně mnohem méně zajímavé. Sledovaná bouře se pohybuje naopak na jih a jednoduše postupně zaniká. Původně měla průměr 5000 km, když ji Hubble poprvé spatřil v roce 2015 a nyní se už zmenšila na 3700 km, což by se mělo postupně urychlovat.
Hubble bude bouři dále sledovat a předpokládá se, že bouře prostě postupně zmizí, pokud nám Neptun zase nepřichystá nějaké další překvapení, které vyvrátí i tyto předpoklady.
Zdroj: Extremetech
