16jádrový Ryzen 9 3950X vyjde na polovinu ceny hypotetického monolitu

Obecně platí jednoduché pravidlo, které říká, že čím menší čipy se na waferu tvoří, tím větší bude jejich výtěžnost. To pro AMD bezesporu platí už od prvních procesorů Zen, kdy šlo ještě pouze o serverové EPYC a HEDT Threadrippery, které jako jediné využívaly maximálně čtyři jádra Zeppelin. 

 

Ve třetí generaci Zenu se to ale změnilo, EPYC i Threadrippery využívají až osm 7nm čipletů nehledě na I/O čip a procesory Ryzen pak jeden či dva plus I/O čip. AMD tak ponechalo výrobu I/O čipů na firmě GlobalFoundries a jejím 14/12nm procesu a o dané funkce mohly být osekány 7nm čiplety, což jsou v podstatě jen procesorová jádra, cache a Infinity Fabric. 

 

Výroba malých čipletů tak představuje jednak vyšší výtěžnost a nižší náklady, ale i velkou flexibilitu. AMD si může tvořit skupiny čipletů rozřazených dle své kvality a z nich pak skládat výsledné procesory, takže nejde jen o to, zda byly čipy vyrobeny s chybou, ale i o to, jaký takt jejich jádra zvládnou. A je jasné, že kdyby se měl tvořit 64jádrový monolit, na což by ostatně výrobní proces nejspíše ani nestačil, neboť existují omezení pro velikost jednotlivých čipů, šance na výrobu procesoru s bezchybně vyrobenými a výkonem srovnatelnými jádry by byly velice nízké. 

 

 

My se nyní z výtažku z prezentace firmy AMD dozvídáme, že i v případě osmijádrových procesorů Ryzen je tu slušný rozdíl mezi kombinací 7nm čipletu a 14nm I/O čipu a hypotetickým 7nm monolitem. Pokud jde ale o 16jádrový Ryzen, ten by jako 7nm monolit přišel odhadem na více než dvojnásobek, takže v případě serverových či HEDT procesorů by to mohlo být spíše jen horší. Anebo ne?

 

 

V druhém snímku už jde o procesory EPYC druhé generace, v jejichž případě by byly monolity také výrazně dražší, ale zase ne tak moc, jak by se dalo předpokládat. V prvé řadě se dozvíme, že díky čipletům je možné vyrobit takový procesor, který by se jako monolit vyrobit ani nemohl, což potvrzuje výše uvedená slova a jde o 64jádrový model. 

 

V případě 48jádrového by to ale dle grafu už možné bylo, ale ten by přišel na dvojnásobek čipletového a o chlup lepší je to snad jen v případě 16jádrového modelu. Do pozadí těchto grafů ovšem nevidíme a je zřejmé, že svou roli bude hrát možnost využití monolitů vyrobených s chybou či chybami, které ještě umožňují jejich nasazení po deaktivaci postižených částí. Díky tomu se může snižovat cena společně s počtem jader. Ta se ale snižuje i v případě reálných procesorů jednoduše díky tomu, že se využívá méně čipletů.