Vše to začalo před necelými padesáti lety, když se Federico Faggin rozhodl opustit Intel a založit si vlastní společnost navrhující procesory. U Intelu neměl na svědomí nic menšího než návrh prvního mikroprocesoru vůbec, čtyřbitového 4004 (dohlížel ale i na návrh dalších modelů 4040, 8008 a 8080). Vadilo mu ale, že Intel nebral mikroprocesory dostatečně vážně a spíše je chápal jako něco, co může pomoci prodejům jeho standardního sortimentu, tj. paměťových čipů. Tak v roce 1974 vznikla společnost Zilog, která vsadila vše na vývoj procesoru, který měl překonat Intel 8080 při zachování zpětné kompatibility.

Tento procesor se jmenuje Z80, jeho první vzorky spatřily světlo světa začátkem roku 1976 a v červnu téhož roku šel do prodeje. Instrukční sada Z80 je binárně kompatibilní s 8080, což umožnilo bezproblémový běh CP/M, tehdejšího standardu mezi operačními systémy. Vylepšení je ale dlouhá řada, dovolte mi jmenovat jen několik z nich:

• Napájení pouze 5 V (8080 vyžadovala tři napětí -5 V, +5 V a 12 V)
• Zabudovaný refresh DRAM pamětí (u 8080 nutná další logika)
• Druhá sada registrů přepínatelná jednou instrukcí
• Jednodušší mnemonika assembleru
• Rotace a posuvy bitů i v jiných registrech než v akumulátoru
• Šestnáctibitové přesuny dat a lepší šestnáctibitová aritmetika
• Vylepšený systém přerušení

Prakticky hned od začátku to byl velký úspěch a následující takřka celá dekáda byla v oblasti malých mikropočítačů pouze ve znamení dvou procesorů - Zilogu Z80 a MOS 6502, Intel se dostal zpět na výsluní až s nástupem IBM PC či spíše jeho levných klonů. Procesor Z80 můžeme najít například v počítačích jako TRS-80, ZX 81, ZX Spectrum, Amstrad CPC a PCW, Elan Enterprise, Tatung Einstein, Cambridge Z88, Sam Coupé, Commodore 128 a desítkách modelů různých výrobců vyrobených dle standardů MSX, MSX2 a MSX2+. Kromě počítačů se dostal i do herních konzolí, jmenovitě například Sega Master System, Nintendo Gameboy či Sega GameGear a poté, co v běžných počítačích přenechal své místo výkonnějším a vícebitovým procesorům ho bylo ještě dlouhé roky možné najít na modemech, SCSI řadičích či síťových kartách.

Zilog po Z80 navrhl a na trh uvedl ještě další a další procesory, nicméně žádný z nich už se úspěšností Z80 nepřiblížil. Společnost se proto přeorientovala na mikrokontroléry a jednočipy a po sérii prodejů značky po roce 2009 se specializuje zejména na senzory pohybu a elektroniku pro ovládání motorů.

Přesto výroba procesorů Z80 pokračuje až do dnešních dnů, a pokud jde přímo o původní Z80 v 40pinovém pouzdře DIP, ale i v PLCC či LQFP, tak bude pokračovat až do 14. června 2024, kdy bude ukončeno přijímání nových objednávek, výroba i podpora. Modely od Z80 odvozené - například Z180 či eZ80 - budou prozatím vyráběny nadále, ale nejedná se drop-in náhradu, procesory nejsou ani hardwarově, ani softwarově plně zpětně kompatibilní.

Po 48 letech tak končí procesor, který v 70. a 80. letech sehrál velkou roli v mikropočítačové revoluci a byl základem počítačů, jichž se prodaly miliony kusů. Zilog Z80 naštěstí oficiálně nebo neoficiálně vyráběla hezká řádka společností, takže než dojdou skladové zásoby dostupné v desítkách e-shopů po celém světě, bude to ještě chvíli trvat.