Země kdysi mohla být horkým oblakem ve tvaru americké koblihy
23.5.2017, Jan Vítek, aktualita
Astronomové právě přišli s novým návrhem vesmírného objektu, který dostal označení 'Synestia' a má mít tvar americké koblihy, čili ve tvaru písmene O. Přesně takový tvar měla možná v minulosti i Země, i když jen nakrátko.
'Synestia' je tak nový typ vesmírného objektu, jehož tvar má značně připomínat pečivo, které do sebe dle známého kulturního stereotypu tak rádi ládují američtí policisté, čili koblihu ve tvaru O. Tento objekt má být přitom stvořen z obrovského mraku vypařených hornin, který vznikl jako následek kolize dvou velkých objektů. Je tak zřejmé, k čemu míříme.
Planeta Země má za sebou jednu takovou velkou srážku, o níž se stále mluví, a to s planetou Theia o velikosti Marsu přibližně před 4,5 miliardami let. Těchto srážek by mohlo být nakonec i více, ale nám jde nyní o to, co se mělo se Zemí krátce poté stát. Astronomové z University of California a Harvard University nyní dávají vědět, že dle jejich modelů týkajících se srážek velkých vesmírných těles se ukázalo, že se jako následek může tvořit dosud neznámá struktura.
Tyto modely se tak přímo týkají srážky kamenné planety velikosti Země s dalším objektem, který se pohybuje i rotuje relativně rychle. Ukázalo se, že většina takových srážek měla mít za následek vytvoření obrovského objektu z vypařených hornin a ne podstatně menšího disku z trosek. Synestia tak připomíná spíše koblihovitý oblak plazmy než planetu. Zde už také můžeme říci, že název tohoto objeku pochází z řečtiny a jde o spojení slov "syn" (pospolu, dohromady) a "Hestia", což je řecká bohyně posvátného ohně a rodinného krbu.
Pokud však mají objekty jako synestie opravdu existovat, pak bude jejich životnost velice krátká, alespoň ve vesmírném měřítku. Země mohla zůstat v takovém stavu jen asi sto let a poté zchladla a shlukla se opět do podoby planety s pevným povrchem. V každém případě jsou synestie aktuálně jen hypotetické objekty, které právě kvůli jejich krátké životnosti nebude jednoduché najít. Astronomové budou moci hledat jejich známky v okolním vesmíru, ale budou k tomu potřebovat vhodnou výbavu, která bude moci sledovat i takovéto "podrobnosti" v cizích systémech. Že by se rýsoval další úkol pro JWST?
Zdroj: Space.com
Planeta Země má za sebou jednu takovou velkou srážku, o níž se stále mluví, a to s planetou Theia o velikosti Marsu přibližně před 4,5 miliardami let. Těchto srážek by mohlo být nakonec i více, ale nám jde nyní o to, co se mělo se Zemí krátce poté stát. Astronomové z University of California a Harvard University nyní dávají vědět, že dle jejich modelů týkajících se srážek velkých vesmírných těles se ukázalo, že se jako následek může tvořit dosud neznámá struktura.
Tyto modely se tak přímo týkají srážky kamenné planety velikosti Země s dalším objektem, který se pohybuje i rotuje relativně rychle. Ukázalo se, že většina takových srážek měla mít za následek vytvoření obrovského objektu z vypařených hornin a ne podstatně menšího disku z trosek. Synestia tak připomíná spíše koblihovitý oblak plazmy než planetu. Zde už také můžeme říci, že název tohoto objeku pochází z řečtiny a jde o spojení slov "syn" (pospolu, dohromady) a "Hestia", což je řecká bohyně posvátného ohně a rodinného krbu.
Pokud však mají objekty jako synestie opravdu existovat, pak bude jejich životnost velice krátká, alespoň ve vesmírném měřítku. Země mohla zůstat v takovém stavu jen asi sto let a poté zchladla a shlukla se opět do podoby planety s pevným povrchem. V každém případě jsou synestie aktuálně jen hypotetické objekty, které právě kvůli jejich krátké životnosti nebude jednoduché najít. Astronomové budou moci hledat jejich známky v okolním vesmíru, ale budou k tomu potřebovat vhodnou výbavu, která bude moci sledovat i takovéto "podrobnosti" v cizích systémech. Že by se rýsoval další úkol pro JWST?
Zdroj: Space.com
