NASA uvažuje o první kratší pilotované misi lodi SLS/Orion k Měsíci
9.12.2016, Jan Vítek, aktualita
Nedávno jsme se dozvěděli, že program Commercial Crew Development Program má zpoždění a že loď Orion bude dokončena a připravena nejdříve roce 2018. Nyní ale NASA už mluví o tom, že uvažuje o první misi zahrnující astronauty na palubě.
Orion se má díky SLS (Space Launch System) vydat k Měsíci, a to s posádkou na palubě. Starší plány mluvily o nepilotovaném oběhu Měsíce chystaném na rok 2018 (EM-1), přičemž astronauti se v Orionu měli opět podívat k Měsíci až nejdříve v roce 2021 (EM-2), takže změnilo se něco? Bill Gerstenmaier nedávno v kalifornském Palmdale mluvil o novém plánu právě pro Exploration Mission 2 (EM-2), takže něco by se logicky změnit mělo.
Gerstenmaierův koncept popisuje jakousi minimalistickou osmidenní misi lodi Orion a jejího stupně EUS (Exploration Upper Stage), která bude vynesena na vysoce eliptickou oběžnou dráhu kolem Země s apogeem 35.000 kilometrů. Jeden den by Orion zůstal na této dráze a poté by se oddělil od EUS a s využitím svých motorů se vydal k Měsíci.
Očekává se, že by Orion k Měsíci doletěl za tři a půl dne a aniž by se dostal na jeho orbitu by jej obletěl a vydal se na cestu zpět. Také se nepočítá se žádným zážehem pro upravení trajektorie. Pak by se zase vrátil na Zemi, přičemž původně osmidenní mise by se mohla v případě potřeby protáhnout až na 21 dní.
Toto se liší od starších navrhovaných konceptů mise EM-2, která měla trvat 9 až 13 dní a zahrnovat také alespoň tři dny na oběžné dráze Měsíce. Nový plán má dle Gerstenmaiera lépe reflektovat rizika spojená s prvním pilotovaným letem, která chce NASA pochopitelně minimalizovat. Jde například o systém podpory života na palubě Orionu, který bude využit vůbec poprvé, takže bude vhodné jej otestovat nejdříve na oběžné dráze kolem Země, odkud se bude možné rychle vrátit. Stejně tak bude pro bezpečnost posádky důležité, že u Měsíce nebude muset provést zážeh motoru.
Gerstenmaierův koncept má podporu ve výboru NASA, který mluví o důraznějším otestování Orionu s ohledem na bezpečnost posádky. Neznamená to ale nic pro misi EM-1 plánovanou stále na rok 2018, která má trvat 25 dní nebo o jeden déle. Právě ta zavede Orion na oběžnou dráhu Měsíce, kde zůstane několik dní a NASA chce při ní svou novou loď opravdu otestovat k hranicím jejích možností. Čili EM-2 by měla být pro samotnou loď snazší a až poté má následovat řada misí EM-3 až EM-10 mezi lety 2023 a 2030, které budou už daleko více ambiciózní.
Každý rok má startovat alespoň jeden Orion a Gerstenmaier by byl rád, kdyby se podařilo EM-2 odstartovat právě již v roce 2021 a EM-3 o rok později, ale s tím se zatím nepočítá v předběžných rozpočtech. EM-3 přitom počítá s pilotovaným letem k asteroidu, krerý bude předem roboticky umístěn na oběžnou dráhu měsíce. To spadá do snah NASA zkoumat možnosti ochrany proti asteroidům, čili do Asteroid Redirect Mission. Záležet bude především na financování, a tak bude třeba si počkat i na to, co s ním učiní administrativa Donalda Trumpa.
Zdroj: Space
Gerstenmaierův koncept popisuje jakousi minimalistickou osmidenní misi lodi Orion a jejího stupně EUS (Exploration Upper Stage), která bude vynesena na vysoce eliptickou oběžnou dráhu kolem Země s apogeem 35.000 kilometrů. Jeden den by Orion zůstal na této dráze a poté by se oddělil od EUS a s využitím svých motorů se vydal k Měsíci.
Očekává se, že by Orion k Měsíci doletěl za tři a půl dne a aniž by se dostal na jeho orbitu by jej obletěl a vydal se na cestu zpět. Také se nepočítá se žádným zážehem pro upravení trajektorie. Pak by se zase vrátil na Zemi, přičemž původně osmidenní mise by se mohla v případě potřeby protáhnout až na 21 dní.
Toto se liší od starších navrhovaných konceptů mise EM-2, která měla trvat 9 až 13 dní a zahrnovat také alespoň tři dny na oběžné dráze Měsíce. Nový plán má dle Gerstenmaiera lépe reflektovat rizika spojená s prvním pilotovaným letem, která chce NASA pochopitelně minimalizovat. Jde například o systém podpory života na palubě Orionu, který bude využit vůbec poprvé, takže bude vhodné jej otestovat nejdříve na oběžné dráze kolem Země, odkud se bude možné rychle vrátit. Stejně tak bude pro bezpečnost posádky důležité, že u Měsíce nebude muset provést zážeh motoru.
Gerstenmaierův koncept má podporu ve výboru NASA, který mluví o důraznějším otestování Orionu s ohledem na bezpečnost posádky. Neznamená to ale nic pro misi EM-1 plánovanou stále na rok 2018, která má trvat 25 dní nebo o jeden déle. Právě ta zavede Orion na oběžnou dráhu Měsíce, kde zůstane několik dní a NASA chce při ní svou novou loď opravdu otestovat k hranicím jejích možností. Čili EM-2 by měla být pro samotnou loď snazší a až poté má následovat řada misí EM-3 až EM-10 mezi lety 2023 a 2030, které budou už daleko více ambiciózní.
Každý rok má startovat alespoň jeden Orion a Gerstenmaier by byl rád, kdyby se podařilo EM-2 odstartovat právě již v roce 2021 a EM-3 o rok později, ale s tím se zatím nepočítá v předběžných rozpočtech. EM-3 přitom počítá s pilotovaným letem k asteroidu, krerý bude předem roboticky umístěn na oběžnou dráhu měsíce. To spadá do snah NASA zkoumat možnosti ochrany proti asteroidům, čili do Asteroid Redirect Mission. Záležet bude především na financování, a tak bude třeba si počkat i na to, co s ním učiní administrativa Donalda Trumpa.
Zdroj: Space
