reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Dle studie je hrozba kosmického záření značně podceňována

8.6.2017, Jan Vítek, aktualita
Dle studie je hrozba kosmického záření značně podceňována
Nová studie zaměřující se na hrozbu kosmického záření při cestování vesmírem ukazuje, že se lidé budou muset potýkat s daleko většími problémy, než se předpokládalo. Usuzuje se tak na základě prediktivního modelu efektů radiace. 
Studie byla vytvořena výzkumníky na University of Nevada, dle níž bude dlouhodobé cestování hlubokým vesmírem výrazně složitější, než se tušilo. Takový Elon Musk má přitom stále v plánu vyslat lidi k Marsu už v roce 2024, což nyní vypadá ještě daleko optimističtěji než dříve. Výsledkem nové studie je prostě to, že riziko vzniku rakoviny vlivem kosmického záření je rovnou dvojnásobné, a to kvůli tomu, že buňky poškozené vysokoenergetickými částicemi nejsou jen ty, které byly přímo zasaženy, ale také ty, které s nimi sousedí.


Na výzkumy tohoto typu se přitom v poslední době vědci zaměřují stále více. Zrovna před několika dny se ukázalo, že i nedávno vypuštěný Dragon společnosti SpaceX nesl čínský experiment, jehož účelem je právě studium škodlivého záření pocházejícího z kosmu. Velkým problémem přitom je, že na rozdíl od záření Slunce přichází ze všech stran, a tak bude složitější se proti němu bránit.

Astronauti se přitom kosmického záření dosud nemuseli moc obávat. Většina jich se stejně dostala jen na nízkou orbitu, kde jsou chráněni magnetickým polem Země a těch několik dní, které strávili členové programu Apollo u Měsíce či na něm nevyvolalo velké problémy. Ovšem cesta k Marsu už bude něco zcela jiného, však v tomto případě jde o dlouhé měsíce či spíše roky.

Kosmickým zářením zpravidla myslíme protony a atomová jádra pohybující se velice vysokými rychlostmi, které mají dle předpokladů astronomů pocházet ze supernov a aktivních galaktických jader. Tyto částice mají dost energie na to, aby poškozovaly naše buňky, a tím mohou snadno vyvolat zhoubné bujení. Dosud se přitom přesně neví, jaký opravdový efekt toto záření bude na lidi mít, a to prostě proto, že mu nikdo ještě nebyl vystaven po tak dlouhou dobu.

Jediným zdrojem informací jsou tak prediktivní modely a různé laboratorní experimenty, dle nichž zdaleka nehrozí jen rakovina, ale také dysfunkce centrálního nervového systému, poruchy oběhového systému a jiné. Mohlo by se tak stát, že nechránění lidé při dlouhých cestách vesmírem přestanou být rovnou schopni fungovat.

Studie Univesity of Nevada mluví o tzv. bystander cells, čili o "okolostojících buňkách". Buňky totiž mezi sebou komunikují, a to rovnou třemi způsoby. Je to jednak chemická cesta, pak syntéza signálních molekul a pak přímo vytvořením buněčných spojení. A pokud je některá zasažena a poškozena, mutace se může kvůli komunikaci rozšířit do dalších buněk, čímž se tak riziko znásobuje. Univerzitní tým tak předpokládá, že NASA a různé firmy zapojené do průzkumu vesmíru se budou tímto problémem zabývat mnohem intenzivněji, neboť jde o zcela reálné riziko, pro něž se bude muset najít účinné řešení.

Zdroj: Extremetech
reklama