Číňané tvrdí, že mají kvantový radar proti technologii stealth
27.9.2016, Jan Vítek, aktualita
Čínská armáda uvedla, že vynalezla kvantový radar, proti němuž by byla technologie stealth, do níž americká armáda investovala stovky miliard dolarů, naprosto bezradná. Číňané by tak výrazně ovlivnili poměr sil.
Technologie stealth využívá různé techniky k tomu, aby výsledné letadlo nebo i loď nešlo zachytit radarem, což je na moderním bojišti základ úspěchu, pokud tedy zrovna nevedete asymetrický konflikt. Vynález kvantového radaru by se mohl směle přiřadit k původnímu vynálezu radaru nebo jiných vojenských zařízení, které ve své době skýtaly značnou výhodu.
Co se týče aktuálního čínského tahání trička, lze soudit, že čínská armáda s největší pravděpodobností nic takového nevynalezla a podobná její prohlášení lze brát opravdu spíše jen jako strašení. Můžeme se ale podívat na to, co by se za oním kvantovým radarem mělo skrývat. Klasický radar funguje vysíláním rádiových vln, které se odrazí od cíle, přičemž časová prodleva prozradí jeho vzdálenost a Dopplerův posuv jeho rychlost. Tvar, speciální nátěr a kdo ví co ještě dokáže moderní prostředky války chránit před odhalením konvenčním radarem, ale před kvantovým by byla jejich ochrana zcela neúčinná.
Kvantový radar dle teorie spoléhá na kvantové provázání částic, čili takto spojený pár je ovlivněn stejně, i když se každá nachází zcela jinde. Čili takto by bylo možné vysílat vždy jednu z páru částic (konkrétně fotonů) k cíli a sledovat, co se stane s druhými částicemi z jednotlivých párů. To by umožnilo s využitím minima energie sledovat, jaké cíle se blíží a bylo by zcela jedno, zda a kam se dané částice od něj odrazí. Stačí jen to, aby k němu dorazily, byly jím ovlivněny a na provázaných částicích by to bylo ihned zachyceno.
Čína přitom uvádí, že vytvořila detekční systém využívající vždy jeden pár fotonů, který je schopen pracovat na vzdálenost 100 kilometrů. To je více než pětinásobná vzdálenost laboratorního kvantového systému, s jehož návrhem minulý rok přišli výzkumníci z Velké Británie, USA a Německa. Výzkum a vývoj takového zařízení přitom probíhá již přinejmenším deset let a existují velké překážky, které tomu brání. Především je zapotřebí zdroj jednotlivých kvantově provázaných fotonů a docílit toho, aby zařízení pracovalo v požadovaných vlnových délkách a mělo efektivní dosah. Čína přitom neuvádí, jak měla tyto překážky překonat a dá se také ptát, že pokud by se jí to podařilo, jaký důvod by měla vytrubovat to hned do světa.
Zdroj: Global Times, Extremetech
Co se týče aktuálního čínského tahání trička, lze soudit, že čínská armáda s největší pravděpodobností nic takového nevynalezla a podobná její prohlášení lze brát opravdu spíše jen jako strašení. Můžeme se ale podívat na to, co by se za oním kvantovým radarem mělo skrývat. Klasický radar funguje vysíláním rádiových vln, které se odrazí od cíle, přičemž časová prodleva prozradí jeho vzdálenost a Dopplerův posuv jeho rychlost. Tvar, speciální nátěr a kdo ví co ještě dokáže moderní prostředky války chránit před odhalením konvenčním radarem, ale před kvantovým by byla jejich ochrana zcela neúčinná.
Kvantový radar dle teorie spoléhá na kvantové provázání částic, čili takto spojený pár je ovlivněn stejně, i když se každá nachází zcela jinde. Čili takto by bylo možné vysílat vždy jednu z páru částic (konkrétně fotonů) k cíli a sledovat, co se stane s druhými částicemi z jednotlivých párů. To by umožnilo s využitím minima energie sledovat, jaké cíle se blíží a bylo by zcela jedno, zda a kam se dané částice od něj odrazí. Stačí jen to, aby k němu dorazily, byly jím ovlivněny a na provázaných částicích by to bylo ihned zachyceno.
Čína přitom uvádí, že vytvořila detekční systém využívající vždy jeden pár fotonů, který je schopen pracovat na vzdálenost 100 kilometrů. To je více než pětinásobná vzdálenost laboratorního kvantového systému, s jehož návrhem minulý rok přišli výzkumníci z Velké Británie, USA a Německa. Výzkum a vývoj takového zařízení přitom probíhá již přinejmenším deset let a existují velké překážky, které tomu brání. Především je zapotřebí zdroj jednotlivých kvantově provázaných fotonů a docílit toho, aby zařízení pracovalo v požadovaných vlnových délkách a mělo efektivní dosah. Čína přitom neuvádí, jak měla tyto překážky překonat a dá se také ptát, že pokud by se jí to podařilo, jaký důvod by měla vytrubovat to hned do světa.
Zdroj: Global Times, Extremetech
